Peter Jilemnický
Pole neorané : [Diel I.]

1952 | Nakladatelství Svoboda

"Pole neorané" je významným mezníkem v díle autora, o němž říká Klement Gottwald: "Jméno Jilemnického řadí se čestně ke jménům S.K. Neumanna, Julia Fučíka, Bedřicha Václavka jako předbojovníků nového socialistického umění i socialistické budoucnosti naší vlasti vůbec". V tomto románu se Jilemnický vrací do s vých milov…aných Kysúc a na příběhu chudobné vesnice, žijící ve stínu nedaleké průmyslové Ostravy, zachytil a ukázal vyhraňující se třídní boj v letech třicátých předmnichovské republiky. Mnoho dělníků a bezzemků nenacházelo v té době doma obživu a odcházelo do zahraničí nebo do průmyslových oblastí Čech a Moravy, kde slovenští dělníci zvětšovali nabídku pracov. sil a byli při své politické neuvědomělosti často zneužíváni kapitalisty jako stávkokazi. Jejich uvědomění bojem s kapitalisty však vyrůstalo a projevilo se i doma, na sloven. vesnici, vzrůstajícím odporem proti vykořisťování. Tuto cestu slovenského dělníka prodělá také hl. hrdina románu, Pavel Huščava, odcházející z Kysúc do Vítkovic, kde prochází ohněm dělnických bouří, zoceluje se v boji proti vykořisťování a dojde k přesvědčení, že jedině organisovaný boj proti buržoasii, pouze změna společen. řádu může zlepšit život. podmínky Kysučanů. A úsvit této nové doby není daleko. "Pole neorané" je významným mezníkem v díle autora, o němž říká Klement Gottwald: "Jméno Jilemnického řadí se čestně ke jménům S.K. Neumanna, Julia Fučíka, Bedřicha Václavka jako předbojovníků nového …socialistického umění i socialistické budoucnosti naší vlasti vůbec". V tomto románu se Jilemnický vrací do s vých milovaných Kysúc a na příběhu chudobné vesnice, žijící ve stínu nedaleké průmyslové Ostravy, zachytil a ukázal vyhraňující se třídní boj v letech třicátých předmnichovské republiky. Mnoho dělníků a bezzemků nenacházelo v té době doma obživu a odcházelo do zahraničí nebo do průmyslových oblastí Čech a Moravy, kde slovenští dělníci zvětšovali nabídku pracov. sil a byli při své politické neuvědomělosti často zneužíváni kapitalisty jako stávkokazi. Jejich uvědomění bojem s kapitalisty však vyrůstalo a projevilo se i doma, na sloven. vesnici, vzrůstajícím odporem proti vykořisťování. Tuto cestu slovenského dělníka prodělá také hl. hrdina románu, Pavel Huščava, odcházející z Kysúc do Vítkovic, kde prochází ohněm dělnických bouří, zoceluje se v boji proti vykořisťování a dojde k přesvědčení, že jedině organisovaný boj proti buržoasii, pouze změna společen. řádu může zlepšit život. podmínky Kysučanů. A úsvit této nové doby není daleko.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	432, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Spisy Petra Jilemnického
Vydání:	I., autorisované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2024 10:27
Číslo položky:	1046133

O autorovi

Peter Jilemnický

Peter Jilemnický byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu. Narodil se v Kyšperku , ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku. Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku. V roce 1922 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko. Od roku 1936 učil ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách. Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945. V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V roce 1945 nastoupil...

Více od autora