Johann Gottlieb Fichte
Pojem vzdělance

1971 | Nakladatelství Svoboda

Obsah pěti přednášek proslovených německým filosofem v Jeně r. 1794 je zacílen k vyjádření podstatných rysů vzdělancovy úlohy. Rozbor vyvěrá z pojetí člověka jakožto rozumné, svobodné bytosti, jejímž posláním je "zdokonalování do nekonečna", vzájemné působení lidí ve společnosti je předpokladem pro vzdělancovu aktivit…u, jejíž povinností je vést lidstvo k celostnímu mravnímu zušlechťování. Fichtova koncepce je založena na principu člověkova činného zásahu do světa. Výtečná předmluva M. Sobotky poskytuje nárys Fichtovy filosofie a jejího významu. Obsah pěti přednášek proslovených německým filosofem v Jeně r. 1794 je zacílen k vyjádření podstatných rysů vzdělancovy úlohy. Rozbor vyvěrá z pojetí člověka jakožto rozumné, svobodné bytosti, jejímž …posláním je "zdokonalování do nekonečna", vzájemné působení lidí ve společnosti je předpokladem pro vzdělancovu aktivitu, jejíž povinností je vést lidstvo k celostnímu mravnímu zušlechťování. Fichtova koncepce je založena na principu člověkova činného zásahu do světa. Výtečná předmluva M. Sobotky poskytuje nárys Fichtovy filosofie a jejího významu.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	68
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vojtěch Gaja
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 11. 2024 8:54
Číslo položky:	1052825

O autorovi

Johann Gottlieb Fichte

Johann Gottlieb Fichte byl německý filosof a žák Immanuela Kanta. Johann Gottlieb Fichte se narodil v roce 1762 v hornolužickém Rammenau. Šlechtický mecenáš umožnil mladému Fichtemu, synovi z chudé a početné rodiny, školní docházku v Schulpfortu a první studium v Jeně a Lipsku. Když jeho mecenáš zemřel, protloukal se mladý Fichte jako domácí učitel. Náhoda jej přivedla ke studiu Kantových spisů. Aby na sebe obrátil Kantovu pozornost, napsal v Královci během několika dnů Pokus o kritiku všeho zjevení. Kant dopomohl spisu k vydání. Dílo vyšlo anonymně a bylo přisuzováno Kantovi. Ten vše uvedl na správnou míru, díky čemuž se Fichte stal rázem slavným a byl povolán na jenskou univerzitu. Zde dlouho nepobyl, spis O důvodu naší víry v boží vládu ve světě mu vynesl pověst zarytého ateisty, a tím jeho pobyt v Lipsku byl již neudržitelný. Fichteho přijali v Berlíně. Jeho přednášky budily obecnou pozornost a k jeho posluchačům patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, ve Francouzi obsazeném Berlíně, pronesl slavné Řeči k německému národu. Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě. Vášnivou obhajobou Francouzské revoluce byl spis Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali , ale poté, co se nechal Napoleon korunovat za císaře, viděl v něm Fichte ztělesnění všeho zla ve světě, a prvotní nadšení z revoluce z něj rychle opadlo. Fichte se velkou, ne-li rozhodující měrou podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810, a když vypukla osvobozenecká válka, propustil své žáky do pole. Nesplnilo se mu jeho přání být vojenským řečníkem. Zemřel roku 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, ošetřovatelky raněných v lazaretu. Filosofii si volíme takovou, jací jsme. Obecný výklad Fichtova systému tvoří: Podle Fichta mohou existovat pouze dva důsledné filosofické systémy. Filosofie buď vykládá zkušenost , anebo ...

Více od autora