Kamil Bednář
Pohádky za druhou oponou : pohádky a vyprávěnky

1979 | Nakladatelství Panton

Haló, tady Petr, ano, já, co mám strýčka Cyrila a dočkám se, že si vezme za ženu slečnu Žofii, která tak krásně zpívá v operách. Co vám chci? Jen se například zeptat, jestli víte, kdy a jak hořelo Národní divadlo v Praze? Nebo jak se vezly základní kameny Národního divadla z různých krajů do Prahy a který z nich je ten… nejdůležitější? Víte vůbec, kde je na střeše Národního divadla socha Apollóna? A kde stojí múzy a kolik jich je a jak se jmenují? Já to neprozradím, ale najdete to v téhle knize. Potkáme se tam, třeba při té příležitosti, kdy jsem se strýčkem v Národním na opeře Honzovo království a taky na opeře Smrt kmotříčka.
Užasnete taky, jaká spousta divadel ve světě hořela v tom samém roce jako naše Národní a ještě v dalšim roce. Jako by to byla úplná soutěž v zapalování divadel. No, a až si knihu přečtete, budete vědět, o čem pojednávaji slavné opery naše i světové.
POHÁDKY ZA DRUHOU OPONOU jsou volným samostatným pokračováním Pohádek za oponou, které vyšly už ve 4. vydání jako pokus seznámit malé čtenáře s ději slavných oper a baletů a přiblížit jím i celkovou atmosféru děl, v nichž je slovo spojeno s hudbou v nezapomenutelném zážitku. Navíc je tu dějový základ, v němž se malý Petr dovídá o stavbě i o požáru Národního divadla a v neposlední řadě i o sochách, které divadlo zdobí. Tak vedle záměru estetického je tu i záměr nevtíravě výchovný, v němž se vážnost mísí s humorem dětského pohledu na svět. Haló, tady Petr, ano, já, co mám strýčka Cyrila a dočkám se, že si vezme za ženu slečnu Žofii, která tak krásně zpívá v operách. Co vám chci? Jen se například zeptat, jestli víte, kdy a jak hořelo Nár…odní divadlo v Praze? Nebo jak se vezly základní kameny Národního divadla z různých krajů do Prahy a který z nich je ten nejdůležitější? Víte vůbec, kde je na střeše Národního divadla socha Apollóna? A kde stojí múzy a kolik jich je a jak se jmenují? Já to neprozradím, ale najdete to v téhle knize. Potkáme se tam, třeba při té příležitosti, kdy jsem se strýčkem v Národním na opeře Honzovo království a taky na opeře Smrt kmotříčka.
Užasnete taky, jaká spousta divadel ve světě hořela v tom samém roce jako naše Národní a ještě v dalšim roce. Jako by to byla úplná soutěž v zapalování divadel. No, a až si knihu přečtete, budete vědět, o čem pojednávaji slavné opery naše i světové.
POHÁDKY ZA DRUHOU OPONOU jsou volným samostatným pokračováním Pohádek za oponou, které vyšly už ve 4. vydání jako pokus seznámit malé čtenáře s ději slavných oper a baletů a přiblížit jím i celkovou atmosféru děl, v nichž je slovo spojeno s hudbou v nezapomenutelném zážitku. Navíc je tu dějový základ, v němž se malý Petr dovídá o stavbě i o požáru Národního divadla a v neposlední řadě i o sochách, které divadlo zdobí. Tak vedle záměru estetického je tu i záměr nevtíravě výchovný, v němž se vážnost mísí s humorem dětského pohledu na svět.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	213 s., [7] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Věra Nováková
Edice:	Hudební výchova nejmenších
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2025 8:34
Číslo položky:	1306202

O autorovi

Kamil Bednář

Kamil Bednář byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Používal také pseudonymy, např. Prokop Kouba. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací Československa. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka , což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým , kolem něhož se soustředily názory celé literární generace. Jeho starší syn Jiří Bednář se stal divadelníkem. Mladší syn Ivan Bednář se stal divadelním režisérem a publicistou. Druhá manželka Kamila Bednáře byla Emilie Bednářová , roz. Jiřincová, spisovatelka a překladatelka . Sňatek uzavřeli v roce 1960. Od roku 1966 do roku 1972 žili v letní sezoně na chatě v Mělníku obklopeni velkou zahradou. Zde také vznikaly fejetony o zahradě a přírodě, které vycházely periodicky v novinách Lidová demokracie. Pod titulem "Zahrada přítelkyně" vyšla po smrti autora jejich knižní sbírka s ilustracemi Ludmily Jiřincové. Kamil Bednář zemřel 23. května 1972 v Mělníku, je pohřben na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě , vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř a Kamenný pláč . Též v básnických knihách uveřejněných za okupace Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje ...

Více od autora