Helena Malířová: Pohádky Heleny Malířové

Helena Malířová, Petr Dillinger
Pohádky Heleny Malířové

1953 | Státní nakladatelství dětské knihy

Pohádky obsažené v této knize vznikaly v době asi před třiceti lety, v letech po první světové válce, po porážce dělnické třídy v r. 1920. V té době bylo nutno nejen přesvědčovat všechen pracující lid o tom, že musí svrhnout vládu kapitalistů, ale bylo nutno pro tento úkol vychovávat také naše děti. A Helena Malířová b…yla jedna z těch, kdož se tohoto úkolu podjali a i svými drobnými pracemi, pohádkami, bojovali za jeho splnění. Malířová byla proti nepravdivým, lživým pohádkám, které učily děti klanět se moci peněz, bohatým lidem, nezaslouženým výsadám a snášet trpělivě utiskování a nespravedlnost. Proto i ve vymyšlené pohádce dávala dětem do rukou co nejvíce pravdy, proto hrdiny jejích pohádek jsou prosté vyšívačky, služky, synek kočího, dělnický chlapec; vyskytne-li se spící šípková Růženka, pak je to princezna, která se neprobudí. Tak vznikl řetěz jedenácti příběhů, které užívají pohádkových motivů, aby jen tím výrazněji zdůraznily pravdu, právo a spravedlnost. Pohádky obsažené v této knize vznikaly v době asi před třiceti lety, v letech po první světové válce, po porážce dělnické třídy v r. 1920. V té době bylo nutno nejen přesvědčovat všechen pracující lid… o tom, že musí svrhnout vládu kapitalistů, ale bylo nutno pro tento úkol vychovávat také naše děti. A Helena Malířová byla jedna z těch, kdož se tohoto úkolu podjali a i svými drobnými pracemi, pohádkami, bojovali za jeho splnění. Malířová byla proti nepravdivým, lživým pohádkám, které učily děti klanět se moci peněz, bohatým lidem, nezaslouženým výsadám a snášet trpělivě utiskování a nespravedlnost. Proto i ve vymyšlené pohádce dávala dětem do rukou co nejvíce pravdy, proto hrdiny jejích pohádek jsou prosté vyšívačky, služky, synek kočího, dělnický chlapec; vyskytne-li se spící šípková Růženka, pak je to princezna, která se neprobudí. Tak vznikl řetěz jedenácti příběhů, které užívají pohádkových motivů, aby jen tím výrazněji zdůraznily pravdu, právo a spravedlnost.

Stav

Dobrý

zašlé desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	80
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice pro národní školy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2025 14:10
Číslo položky:	1129858

O autorech

Helena Malířová

Helena Malířová, rodným jménem Helena Nosková byla česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka, vlastní sestra herečky Růženy Naskové. Narodila se v rodině Josefa Noska , který působil v různých povoláních – jako kontrolor, účetní, správce a úředník pražského magistrátu. Sám byl též literárně činný, publikoval v časopisech a příležitostně překládal z maďarštiny. Matka Josefa, rozená Bučinová byla druhou manželkou Josefa Noska. Helena se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Noskových. Se sestrou Růženou na pražském Novém Městě. Růžena vzpomínala, jak starší Helena od malička psala pohádky a dovedně kreslila. Až do otcovy smrti se však neodvážila svou zálibu v literatuře výrazněji projevit. Okolo roku 1900 se sestry Noskovy seznamovaly s předními intelektuály své doby . Helena se též seznámila se svým budoucím manželem, studujícím práv, básníkem Janem Malířem . Helena začala publikovat časopisecky a její první povídkovou knihu Lidské srdce zaznamenala Moderní revue. Dramatická prvotina Bratrství byla uvedena na Národním divadle v roce 1905. I když ji režíroval Jaroslav Kvapil, dočkala se pouze dvou repríz. V roce 1904 se, po pětileté známosti, provdala za Jana Malíře; jejich manželství však nebylo dlouhé, Jan Malíř zemřel 14. 11. 1909 na tuberkulózu. Netradiční myšlení Heleny Malířové se projevilo již v roce 1910, když vystoupila z římskokatolické církve a zůstala bez vyznání. Po smrti manžela cestovala po Evropě, v roce 1912 se jako reportérka a ošetřovatelka zúčastnila na Balkáně srbsko-turecké války. Od roku 1913 žila ve Vídni. Zde se seznámila s Ivanem Olbrachtem a pod jeho vlivem vsoupila do sociálně demokrati...

Více od autora

Petr Dillinger

Petr Dillinger byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera a jeho ženy Kláry roz. Samkové. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937. V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem "Skupiny výtvarných umělců v Brně" a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. ...

Více od autora