Helena Malířová
Mariola : Román

1951 | Nakladatelství Družstevní práce

Spisovatelčin poslední román, který je vyjádřením jejího životního zaujetí pro divadlo a ve kterém divadlo učinila hlav. předmětem děje. V čas. úseku od napoleon. válek po 20. léta tohoto stol., ve zkratkovém vypsání osudů čes. loutkáře Matěje Kopeckého, paříž. pierotů Jana Dvořáka-Debureaua a jeho syna Karla a na osud…ech členů jejich rodin v Praze i v Paříži zachycuje H.M. vývoj všech forem div. umění a všech typů herectví na všech svět. scénách v tomto období. Líčí opovrhované společ. postavení čes. ochotníků - "herců z libosti" a jejich zásluhy o čes. divadlo, zaznamenává počátky kinematografie a dotýká se sociálních úkazů doby na tomto poli: postavení slepých hudebníků, štvaní za rolemi, intriky, zápasů s dluhy, a podává obraz celé někdy kletby, ve kterou tehd. společ. řád dovedl proměnit hercovu práci. Náplň románu pak vyústí do postavy mladé herečky Marušky-Marioly, pravnučky Kopeckého, která, nespokojena s formami, kt. divadlu dává buržoasie, se stává filmovou herečkou, domnívajíc se, stejně jako její generace, že film je záchranou div. umění a vytváří tak další jednání "komedie o mariole-loutce, věčné lidské lásce k tomu, co je životem mimo život, co je znásobením života". Spisovatelčin poslední román, který je vyjádřením jejího životního zaujetí pro divadlo a ve kterém divadlo učinila hlav. předmětem děje. V čas. úseku od napoleon. válek po 20. léta tohoto stol., ve zk…ratkovém vypsání osudů čes. loutkáře Matěje Kopeckého, paříž. pierotů Jana Dvořáka-Debureaua a jeho syna Karla a na osudech členů jejich rodin v Praze i v Paříži zachycuje H.M. vývoj všech forem div. umění a všech typů herectví na všech svět. scénách v tomto období. Líčí opovrhované společ. postavení čes. ochotníků - "herců z libosti" a jejich zásluhy o čes. divadlo, zaznamenává počátky kinematografie a dotýká se sociálních úkazů doby na tomto poli: postavení slepých hudebníků, štvaní za rolemi, intriky, zápasů s dluhy, a podává obraz celé někdy kletby, ve kterou tehd. společ. řád dovedl proměnit hercovu práci. Náplň románu pak vyústí do postavy mladé herečky Marušky-Marioly, pravnučky Kopeckého, která, nespokojena s formami, kt. divadlu dává buržoasie, se stává filmovou herečkou, domnívajíc se, stejně jako její generace, že film je záchranou div. umění a vytváří tak další jednání "komedie o mariole-loutce, věčné lidské lásce k tomu, co je životem mimo život, co je znásobením života".

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	271, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	288. svazek ed. 288. svazek ed. Živé knihy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2024 19:4
Číslo položky:	746720

O autorovi

Helena Malířová

Helena Malířová, rodným jménem Helena Nosková byla česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka, vlastní sestra herečky Růženy Naskové. Narodila se v rodině Josefa Noska , který působil v různých povoláních – jako kontrolor, účetní, správce a úředník pražského magistrátu. Sám byl též literárně činný, publikoval v časopisech a příležitostně překládal z maďarštiny. Matka Josefa, rozená Bučinová byla druhou manželkou Josefa Noska. Helena se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Noskových. Se sestrou Růženou na pražském Novém Městě. Růžena vzpomínala, jak starší Helena od malička psala pohádky a dovedně kreslila. Až do otcovy smrti se však neodvážila svou zálibu v literatuře výrazněji projevit. Okolo roku 1900 se sestry Noskovy seznamovaly s předními intelektuály své doby . Helena se též seznámila se svým budoucím manželem, studujícím práv, básníkem Janem Malířem . Helena začala publikovat časopisecky a její první povídkovou knihu Lidské srdce zaznamenala Moderní revue. Dramatická prvotina Bratrství byla uvedena na Národním divadle v roce 1905. I když ji režíroval Jaroslav Kvapil, dočkala se pouze dvou repríz. V roce 1904 se, po pětileté známosti, provdala za Jana Malíře; jejich manželství však nebylo dlouhé, Jan Malíř zemřel 14. 11. 1909 na tuberkulózu. Netradiční myšlení Heleny Malířové se projevilo již v roce 1910, když vystoupila z římskokatolické církve a zůstala bez vyznání. Po smrti manžela cestovala po Evropě, v roce 1912 se jako reportérka a ošetřovatelka zúčastnila na Balkáně srbsko-turecké války. Od roku 1913 žila ve Vídni. Zde se seznámila s Ivanem Olbrachtem a pod jeho vlivem vsoupila do sociálně demokrati...

Více od autora