Knihy
Poezie
Česká poezie
František Gellner
Po nás ať přijde potopa!

František Gellner
Po nás ať přijde potopa!

2021 | Nakladatelství Maťa

Prvotina významného českého básníka, prozaika a kreslíře, poprvé vydaná roku 1901, je výrazem autorova svébytného vyjádření vztahu ke světu a společnosti.František Gellner zaujímá nekompromisní postoj snad ke všemu, co ho obklopuje. Pohybuje se ale i na vlnách smutku, pocitů outsiderství, marného hledání místa, kde by …člověk zakotvil. I proto může zvolat titulní furiantské heslo, které vychází i z přesvědčení, že smrt je na dosah, že obchází kolem a jedinou cestou, jak se smířit s jejím příchodem, je užívat si života. "Čas nudný v hospodě zabíjím," vzlyká nad pivem v prasklé sklenici a vzápětí sleduje dav prostitutek, který se "hrne" v přízračném soumraku kolem hospodských oken. Alkohol a prodejné ženy se střídají s rezignujícími úšklebky, záchvaty veselosti se mění v teskné předtuchy. Gellner s neobyčejnou přesností rozkládá "veteš vzpomínek", v níž "hladové vášně unavené bojem", truchlivé duše i prohýřené noci podávají portrét člověka, jemuž sice "svět podlamuje síly", ale on se ho ani přes tuto skutečnost nedokáže úplně zřeknout. Prvotina významného českého básníka, prozaika a kreslíře, poprvé vydaná roku 1901, je výrazem autorova svébytného vyjádření vztahu ke světu a společnosti.František Gellner zaujímá nekompromisní postoj… snad ke všemu, co ho obklopuje. Pohybuje se ale i na vlnách smutku, pocitů outsiderství, marného hledání místa, kde by člověk zakotvil. I proto může zvolat titulní furiantské heslo, které vychází i z přesvědčení, že smrt je na dosah, že obchází kolem a jedinou cestou, jak se smířit s jejím příchodem, je užívat si života. "Čas nudný v hospodě zabíjím," vzlyká nad pivem v prasklé sklenici a vzápětí sleduje dav prostitutek, který se "hrne" v přízračném soumraku kolem hospodských oken. Alkohol a prodejné ženy se střídají s rezignujícími úšklebky, záchvaty veselosti se mění v teskné předtuchy. Gellner s neobyčejnou přesností rozkládá "veteš vzpomínek", v níž "hladové vášně unavené bojem", truchlivé duše i prohýřené noci podávají portrét člověka, jemuž sice "svět podlamuje síly", ale on se ho ani přes tuto skutečnost nedokáže úplně zřeknout.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	69
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072872680
ISBN:	9788072872688
Ilustrátor:	František Gellner
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Bouře
Vydání:	Vydání v nakladatelství Maťa druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 8. 2023 11:53
Číslo položky:	621633

O autorovi

František Gellner

František Gellner byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. František Gellner se narodil v Mladé Boleslavi v rodině nepříliš zámožného židovského obchodníka, cestoval s otcem jako kramář na pouti a díky tomu poznával pouťovou atmosféru, nalézal zde inspiraci. V rodném městě navštěvoval gymnázium. Po maturitě v roce 1899 dva roky studoval techniku ve Vídni. Od roku 1901 studoval na báňské akademii v Příbrami. Roku 1905 odjel studovat malířství do Mnichova a Paříže. V roce 1909 zahájil své studium na malířské akademii v Drážďanech, o rok později však znovu odjel do Paříže. Od roku 1911 žil v Brně, pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin, je autorem mnoha karikatur spisovatelů a novinářů. Později proslul také jako fejetonista a prozaik. Účastnil se rovněž politického života. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne 13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Gellnerova v městské části Brno-Jundrov. „Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd. Volný verš jsem si neoblíbil, je v něm málo citu. Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.“ Od svých současníků se odlišoval antiliterárností: Básničky se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíží se prozaickému sdělení. Jsou n...

Více od autora