Zdeněk Matějček
Po dobrém, nebo po zlém? : o výchovných odměnách a trestech

2012 | Nakladatelství Portál

O výchovných odměnách a trestech - Umění odpouštět - Výchovné prostředky a situace pro jejich využití.
Význam odměn a trestů je ve výchově zřejmě stále týž. Jen v různých dobách a společnostech se jedno nebo druhé více nebo méně zdůrazňuje, uplatňuje nebo hlásá a praktikuje. Autor si dovoluje pozvat čtenáře, aby se …spolu s ním laskavě zamýšleli, proč, kdy a jak máme dát ve výchově svých dětí přednost tomu "po dobrém" nebo "po zlém". Rozumět sobě a rozumět dítěti, to už je první krok na cestě výchovy. O výchovných odměnách a trestech - Umění odpouštět - Výchovné prostředky a situace pro jejich využití.
Význam odměn a trestů je ve výchově zřejmě stále týž. Jen v různých dobách a společnostech se …jedno nebo druhé více nebo méně zdůrazňuje, uplatňuje nebo hlásá a praktikuje. Autor si dovoluje pozvat čtenáře, aby se spolu s ním laskavě zamýšleli, proč, kdy a jak máme dát ve výchově svých dětí přednost tomu "po dobrém" nebo "po zlém". Rozumět sobě a rozumět dítěti, to už je první krok na cestě výchovy.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	124
Jazyk:	česky
ISBN10:	8026201337
ISBN:	9788026201335
Vydání:	Vyd. 7.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2023 9:25
Číslo položky:	625127

O autorovi

Zdeněk Matějček

Zdeněk Matějček byl světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech – v prostředí psychického strádání neboli deprivace. Jednalo se o moderního reformátora péče o děti, který zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou ve východních Čechách. Jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. V Chlumci setrval až do dospělosti, spolu s rodiči a mladším bratrem. Do míst svého mládí se Matějček později rád vracel ve vzpomínkách. Jeho rodiče pocházeli z českobratrských kořenů a tato tradice byla zachována i jeho třemi dětmi . Matějček se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Po velmi úspěšné maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích vzhledem k válce nemohl studovat, a tak pracoval v otcově hřebčíně jako zemědělský dělník a později u Bati ve Zlíně. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a filozofii . Pro profesní dráhu psychologa se rozhodl v důsledku událostí po únoru 1948. Krátce působil jako psycholog ve výchovném ústavu „Dobrý pastýř“ , poté nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo mimo jiné sledovat vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech. Sociodiagnostický ústav předběhl svou dobu tím, že se na vyšetření každého dítěte podílel celý tým odborníků – psycholog, lékař a sociální pracovnice. Velká pozornost se věnovala hodnocení funkce rodiny. V ústavu, který byl zaměřen na péči o dítě, diagnostiku a terapii poruch a vad, se seznámil s Josefem Langmeierem, s nímž společně vytvořili originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Definovali tak nový psychologický pojem. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech, tedy v podmínkách, v n...

Více od autora