Jaromír Neumann
Pieter Bruegel

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Kniha s bezmála padesáti barevnými reprodukcemi umělcových nejpříznačnějších děl obohacená monografie o nejslavnějším členu rodu nizozemských malířů, jenž proslul zejména svými výjevy ze života sedláků. Kniha s bezmála padesáti barevnými reprodukcemi umělcových nejpříznačnějších děl obohacená monografie o nejslavnějším členu rodu nizozemských malířů, jenž proslul zejména svými výjevy ze života sedlák…ů.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka Oldřich Hlavsa
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	84
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Pieter Bruegel
Edice:	Malá galéria, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Malá galerie
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 6. 2017 8:46
Číslo položky:	13011

O autorovi

Jaromír Neumann

Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...

Více od autora