Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Grigorij Jakovlevič Baklanov
Píď země ; neb mrtvi jsouce hanby nedojdeme

Grigorij Jakovlevič Baklanov
Píď země ; neb mrtvi jsouce hanby nedojdeme

1984 | Nakladatelství Odeon

Dvě novely inspirované autorovou válečnou zkušeností se soustřeďují na každodenní vojenský život.

Doslov napsal Jaroslav Hulák. Dvě novely inspirované autorovou válečnou zkušeností se soustřeďují na každodenní vojenský život.

Doslov napsal Jaroslav Hulák.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	241
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Zábrana, Vlasta Tafelová
Edice:	523. svazek ed. 523. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	3. vyd. (Píď země), 2. vyd. (... neb mrtvi jsouce hanby nedojdeme)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 2. 2024 12:4
Číslo položky:	753260

O autorovi

Grigorij Jakovlevič Baklanov

Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.

Více od autora