František Hrubín
U stolu : obrázky z venkovského dětství

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

U stolu Hrst básníkových vzpomínek na dětská léta, prožitá v malebném a za Hrubínova dětství ještě velmi odlehlém kraji neveklovském mezi Vltavou a Sázavou. U stolu Hrst básníkových vzpomínek na dětská léta, prožitá v malebném a za Hrubínova dětství ještě velmi odlehlém kraji neveklovském mezi Vltavou a Sázavou.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~68 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~25 Kč~~ 15 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Lucie Weisbergrová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	163, obr. příl; 130
Jazyk:	česky
Edice:	83. svazek ed. 83. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 12. 2021 9:30
Číslo položky:	251402

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora