Ivo Krsek
14X Malá galerie - Vincent van Gogh + Raffael + Mikoláš Aleš + Nicolas Poussin + Petrus Paulus Rubens + Paul Gauguin + Tizian + Pieter Bruegel + Rudolf Kremlička + Auguste Renoir + Antonín Hudeček + Karel Purkyně + Jaroslav Čermák + Leonardo da Vinci

1990 | Nakladatelství Odeon

"Můj talent je takový, že žádný úkol, ať jakkoliv velký a složitý, neotřásl nikdy mou sebedůvěrou," napsal P. P. Rubens v době svých vrcholných uměleckých i životních úspěchů jednomu ze svých přátel. I když tato slova nemusí odpovídat našim představám o sebehodnocení umělce, jsou u "malíře králů a krále malířů" oprávn…ěná. Malířský talent, ale také Rubensova vzdělanost, organizační a diplomatické schopnosti jsou pozoruhodné. Bez nich by zřejmě jeho dílo nedosáhlo svých rozměrů ani společenského lesku. "Můj talent je takový, že žádný úkol, ať jakkoliv velký a složitý, neotřásl nikdy mou sebedůvěrou," napsal P. P. Rubens v době svých vrcholných uměleckých i životních úspěchů jednomu ze svých přátel.… I když tato slova nemusí odpovídat našim představám o sebehodnocení umělce, jsou u "malíře králů a krále malířů" oprávněná. Malířský talent, ale také Rubensova vzdělanost, organizační a diplomatické schopnosti jsou pozoruhodné. Bez nich by zřejmě jeho dílo nedosáhlo svých rozměrů ani společenského lesku.

Obsažené svazky:

Mikoláš Aleš 1982 (76 s., 1. vyd.)
Paul Gauguin 1977 (83 s., 1. vyd.)
Jaroslav Čermák 1981 (81 s., 1. vyd.)
Rudolf Kremlička 1964 (79 s., 1. vyd.)
Raffael 1982 (80 s., 1. vyd.)
Leonardo da Vinci, [malá monografie] 1977 (77 s., 3. vyd.)
Tizian 1976 (79 s., 1. vyd.)
Auguste Renoir 1963 (85 s., 1. vyd.)
Pieter Bruegel 1965 (84 s., 1. vyd.)
Vincent van Gogh 1966 (80 s., 1. vyd.)
Karel Purkyně 1962 (83 s., 1. vyd.)
Antonín Hudeček 1983 (82 s., 1. vyd.)
Nicolas Poussin, Monografie 1987 (86 s. : il, 1. vyd.)
Petrus Paulus Rubens 1990 (109 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Velmi dobrý lehce zašlý hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	699 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	76 + 83 + 81 + 79 + 80 + 77 + 79 + 85 + 84 + 80 + 83 + 82 + 86 + 109
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020701303
ISBN:	9788020701305
Ilustrátor:	Paul Gauguin, Rudolf Kremlička, Vladimír Fyman, Karel Purkyně, Antonín Hudeček, Jaroslav Čermák, Auguste Renoir, Pieter Bruegel, Vladimír Jan Hnízdo, Raffael Santi
Edice:	2, 3, 4, 5, 17, 18, 19, 23, 25, 26, 29, 38, 44. svazek ed. 2, 3, 4, 5, 17, 18, 19, 23, 25, 26, 29, 38, 44. svazek ed. Malá galerie, Malá galéria, Klub čtenářů
Vydání:	3. vyd. Pečírkova textu, výňatků z Leonardových záznamů 2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 11. 2025 11:25
Číslo položky:	1455182

O autorech

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora

Hana Volavková

Hana Volavková byla česká historička umění, ředitelka Židovského muzea v Praze. Narodila se jako Hana Frankensteinová v židovské rodině drobných podnikatelů v Jaroměři. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové se chtěla stát učitelkou, nakonec se ale rozhodla pro dějiny umění. V letech 1924–1929 studovala historii a dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studia ukončila obhajobou rigorózní práce roku 1929. Po ukončení studií pracovala v pražské Městské knihovně a později jako vedoucí knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze , publikovala své první odborné texty. Zároveň byla kurátorkou výstav a redigovala výstavní katalogy, krátkými texty přispívala do časopisů. Na některých projektech spolupracovala se svým budoucím manželem, významným českým historikem umění Vojtěchem Volavkou, za něhož se provdala v roce 1933. V té době přestoupila ke katolictví a svého syna Jana, který se narodil o rok později, vychovávala k české kultuře. Manželé se ještě před válkou rozvedli, ale žili společně. Jan, který působil většinu svého života ve Spojených státech, je světově uznávaným psychiatrem. Pro svůj židovský původ byla Hana Volavková v roce 1939 propuštěna z práce, ale odmítla odejet se synem do Londýna, kde v té době přednášel na konferenci Vojtěch Volavka.. Ten se s ní pak znovu oženil roku 1942, aby ji uchránil před deportací do koncentračního tábora. V roce 1943 dostala nabídku připojit se k malému týmu, který při pražské Židovské náboženské obci budoval muzeum z liturgických předmětů, knih a archiválií shromážděných ze všech tehdy existujících židovských obcí v tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Ve válečném Ústředním židovském muzeu se podílela na tvorbě sbírek a na přípravě instalací, které ovšem nebyly přístupny veřejnosti. V únoru 1945 by...

Více od autora