Jaroslav Raimund Vávra
Petrolejáři : román z angloamerické petrolejové války roku 1927

1930 | Nakladatelství Štorch-Marien

Ústředním námětem románu je hospodářská válka, která se odehrála v r. 1927, v době, kdy SSSR nebyl ještě s to, aby čerpal vlastními prostředky pro sebe všechno své bohatství nafty, a rozdělil proto dočasně právo těžby mezi Anglii, Ameriku a Francii. Amerika pak pod záminkou pacifismu a nepolitických zájmů se snažila z…ískat ruský petrolej z rukou Anglie a v Československu chtěla zřídit největší rafinerie. Na příběhu mladého norského úředníka, který mimoděk objeví pachatele požáru petrolejových skladišť v Oslo a udělá pak závratnou kariéru, je vylíčena složitá síť světové diplomacie, prostírající se kolem ústředního boje dvou největších petrolejářských koncernů, anglického a amerického, o ruskou naftu. Boj vrcholí přepadením sovětského vyslanectví v Londýně dne 12. května 1927, které anglická vláda dala neoprávněně provést, aby se zmocnila americko-ruské petrolejové smlouvy, a po němž byly přerušeny ruskoangl. diplomatické styky. Román objasňuje, jak imperialistické velmoci již tehdy zápasily o přírodní bohatství nikoliv pro jeho mírové využití, ale pro válečné účely a pro zajištění vlastní světovlády.. Ústředním námětem románu je hospodářská válka, která se odehrála v r. 1927, v době, kdy SSSR nebyl ještě s to, aby čerpal vlastními prostředky pro sebe všechno své bohatství nafty, a rozdělil proto d…očasně právo těžby mezi Anglii, Ameriku a Francii. Amerika pak pod záminkou pacifismu a nepolitických zájmů se snažila získat ruský petrolej z rukou Anglie a v Československu chtěla zřídit největší rafinerie. Na příběhu mladého norského úředníka, který mimoděk objeví pachatele požáru petrolejových skladišť v Oslo a udělá pak závratnou kariéru, je vylíčena složitá síť světové diplomacie, prostírající se kolem ústředního boje dvou největších petrolejářských koncernů, anglického a amerického, o ruskou naftu. Boj vrcholí přepadením sovětského vyslanectví v Londýně dne 12. května 1927, které anglická vláda dala neoprávněně provést, aby se zmocnila americko-ruské petrolejové smlouvy, a po němž byly přerušeny ruskoangl. diplomatické styky. Román objasňuje, jak imperialistické velmoci již tehdy zápasily o přírodní bohatství nikoliv pro jeho mírové využití, ale pro válečné účely a pro zajištění vlastní světovlády..

Vyberte kus s kódem LETO26: 29 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~149 Kč~~ LETO26: 29 Kč
Stav Dobrý zašlá obálka, hřbet s oděrkami, neautorský podpis	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~199 Kč~~ LETO26: 10 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~69 Kč~~ LETO26: 10 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~99 Kč~~ LETO26: 20 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, vevázaná obálka
Počet stran:	327
Jazyk:	česky
Edice:	282. svazek ed. 282. svazek ed. Aventinum
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2023 15:25
Číslo položky:	612742

O autorovi

Jaroslav Raimund Vávra

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.

Více od autora