Jan Noha
Pastorale - DEDIKACE AUTORA

1939 | Nakladatelství Čin

Pátá sbírka básníka Nohy je radostným darem české poezii našich dní, neboť vyvěrá z hloubi a plnosti nitra a má křídla obraznosti i kouzlo melodie. Bolest úrodné chvíle připravila půdu nitra básnikova pro sladké a křehké květy zpěvů Pastorale. Básník v neutěšených hodinách úzkosti sestupuje k prazákladům vší poezie, od…haluje její nejhlubší kořeny a čerpá z jejich nejčistších pramenů. Pátá sbírka básníka Nohy je radostným darem české poezii našich dní, neboť vyvěrá z hloubi a plnosti nitra a má křídla obraznosti i kouzlo melodie. Bolest úrodné chvíle připravila půdu nitra básnikova… pro sladké a křehké květy zpěvů Pastorale. Básník v neutěšených hodinách úzkosti sestupuje k prazákladům vší poezie, odhaluje její nejhlubší kořeny a čerpá z jejich nejčistších pramenů.

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	obálka Zdeněk Rossmann
Vazba:	volná brož
Počet stran:	89, [III]
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dar
Vydání:	Dar (2.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 8. 2021 10:16
Číslo položky:	217421

O autorovi

Jan Noha

Jan Noha byl český římskokatolický duchovní. Jan Noha se narodil v roce 1894 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči a nastoupil na biskupský alumnát v Brně, kde vystudoval bohoslovectví. Následně byl v červenci roku 1917 vysvěcen na kněze. Už 1. srpna téhož roku byl jmenován kooperátorem ve farnosti u sv. Martina v Třebíči, kde působil až do roku 1921. Mezi lety 1921 a 1922 vyučoval náboženství na dívčí škole v Třebíči a následně i v Brtnici a od roku 1922 pak působil jako kaplan v Mohelně v roce 1936 se stal farářem v téže farnosti, působil také jako učitel náboženství v Mohelnu, Senoradech a Lhánicích. Během druhé světové války byly v kostele Všech Svatých v Mohelně rekvírovány zvony, za přímluvy Jana Nohy byl ponechán zvon z roku 1612. V roce 1946 inicioval opravu kostela a v roce 1951 nechal opravit i střechu kostela. V Mohelně také daroval peníze na stavbu místního kina. V roce 1928 kandidoval do obecní rady a roku 1929 byl zvolen do školní rady. Od 1. února 1949 působil také jako děkan náměšťského děkanství a o rok později byl jmenován konzervátorem Mohelenské hadcové stepi, posléze si rozdělili starání o step s malířem Svatoplukem Bobešem. V roce 1961 pak byl jmenován moravskobudějovickým arciknězem. V roce 1973 odešel z funkce děkana a o rok později pak rezignoval i na funkci mohelenského faráře. Přestěhoval se do Třebíče a následně do domova pro kněze v Moravci, kde v roce 1982 zemřel.

Více od autora