Egon Erwin Kisch
Pasák

1999 | Nakladatelství Print-Typia

Tonoucího se vltavské tragédie května 1898 - výbuchu parníku František Josef I. - vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s jeho ženou a té se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty otce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osu…d mu předepíše roli jinou - roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat v tehdejším pražském polosvětě, představovaném řadou nevěstinců a nočních lokálů, prodávajícími se novickami, vyhnanými na chodník neutěšenými sociálními poměry, protřelými prostitutkami a jejich pasáky, mazanými kuplířkami, hotelovými pikolíky, šantánovými zpěvačkami, jakož i mnoha dalšími lidičkami malostranského ostrova. Kischův první a zároveň i poslední román, považovaný ve své době za pornografii, je dnes nejen evokací atmosféry, kterou čtenáři nejspíš znají ze známých kriminálních příběhů s radou Vacátkem, ale především i cenným a umělecky přesvědčivým vyjádřením o věčné bitvě člověka s nespravedlností. Tonoucího se vltavské tragédie května 1898 - výbuchu parníku František Josef I. - vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s jeho ženou a té se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty ot…ce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osud mu předepíše roli jinou - roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat v tehdejším pražském polosvětě, představovaném řadou nevěstinců a nočních lokálů, prodávajícími se novickami, vyhnanými na chodník neutěšenými sociálními poměry, protřelými prostitutkami a jejich pasáky, mazanými kuplířkami, hotelovými pikolíky, šantánovými zpěvačkami, jakož i mnoha dalšími lidičkami malostranského ostrova. Kischův první a zároveň i poslední román, považovaný ve své době za pornografii, je dnes nejen evokací atmosféry, kterou čtenáři nejspíš znají ze známých kriminálních příběhů s radou Vacátkem, ale především i cenným a umělecky přesvědčivým vyjádřením o věčné bitvě člověka s nespravedlností.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090270301
ISBN:	9788090270305
Překladatel:	Jarmila Haasová-Nečasová
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	24. 7. 2025 9:21
Číslo položky:	1314977

O autorovi

Egon Erwin Kisch

Egon Erwin Kisch byl pražský německy píšící reportér, investigativní žurnalista a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér . Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla. Narodil se jako druhý z pěti synů zámožného obchodníka se suknem Hermanna Kische a jeho druhé manželky Ernestiny , rozené Kuhové, v tradiční židovské rodině, v pražském staroměstském domě čp. 475/I U Dvou zlatých medvědů v Melantrichově ulici. První školní léta absolvoval u privátních učitelů a v Seidlově škole v budově zrušeného kláštera servitů v Michalské ulici na Starém Městě. Od roku 1892 začal navštěvovat novoměstské gymnázium piaristů v Panské ulici, odkud přestoupil na První německou státní reálku v Mikulandské ulici. Od října 1903 studoval v Praze jeden semestr na Technice, dále na filozofické fakultě Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity filozofii, dějiny německé literatury a germanistiku a později žurnalistiku, ale žádná studia nedokončil. Na profesi novináře se však připravoval: naučil se stenografovat, ovládal několik jazyků, navštěvoval archívy a knihovny. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. Stal se jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Měl kriminalistický talent a dovedl odhalit skutečné pozadí událostí, jako byla např. aféra plukovníka Redla v roce 1913. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni, kde se stal v r. 1918 prvním velitelem Revolučních gard. Roku 1919 vstoupil do Komunistické strany Rakouska ; během práce deníku Der neue Tag' se spřátelil s Josephem Rothem. Byl odsouzen a roku 1920 vypovězen do Prahy, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Právě s J. Haškem se scházel v pražské kavárně Montmartre, jinak také nazývané Dům ...

Více od autora