Émile Zola
Paříž

1981 | Nakladatelství Odeon

Děj se rozvíjí kolem postavy kněze Petra Fromenta, který pozbývá všech ideálů o svém povolání tváří v tvář nesmírné bídě pařížské chudiny a lhostejnosti bohatých k jejímu utrpení a na závěr knihy se cele přiklání k pozemskému životu. Kromě osudu protagonisty kreslí Zola stejně působivý obraz svého rodného města s jeho …nesmiřitelnými protiklady, s pohledy do života nejrůznějších společenských vrstev i s převratnými vymoženostmi té doby. Děj se rozvíjí kolem postavy kněze Petra Fromenta, který pozbývá všech ideálů o svém povolání tváří v tvář nesmírné bídě pařížské chudiny a lhostejnosti bohatých k jejímu utrpení a na závěr knihy se c…ele přiklání k pozemskému životu. Kromě osudu protagonisty kreslí Zola stejně působivý obraz svého rodného města s jeho nesmiřitelnými protiklady, s pohledy do života nejrůznějších společenských vrstev i s převratnými vymoženostmi té doby.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	474
Jazyk:	česky
Překladatel:	Eva Outratová
Edice:	Knihovna klasiků., Spisy Émila Zoly, 14. svazek ed. 14. svazek ed. Zola, Émile: Spisy, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Tři města
Vydání:	5. vyd., v Odeonu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 12. 2025 14:36
Číslo položky:	1511503

O autorovi

Émile Zola

Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...

Více od autora