Knihy
Detektivky
České detektivky
Jiří Marek
Panoptikum starých kriminálních příběhů

Jiří Marek: Panoptikum starých kriminálních příběhů

Jiří Marek, Kamil Lhoták
Panoptikum starých kriminálních příběhů

1977 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor sedmnácti kriminálních příběhů z doby první republiky, napsaných na základě skutečných událostí, které se kdysi staly senzacemi. Kniha, která jakoby v mnohém navazovala na dva známé soubory Čapkových detektivních povídek, je v nich podobná lidská chápavost a laskavost, vtip, humor a dar živého slova.

Soub…or Panoptikum starých kriminálních příběhů je první knihou z třídílné série spisovatele Jiřího Marka, kterou doplňují Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum Města pražského. Soubor povídek obsahuje více či méně slavné případy vrchního policejního rady Knotka, jeho nástupce rady Vacátka a členů mordparty. V každém příběhu díky jemnému humoru a jazykovému mistrovství Jiřího Marka ožívá především nostalgický svět prvorepublikové Prahy a jejích tehdejších periferií, spolu s řadou osobitých postav, které prožívají všední dramata s nešťastnými, ale někdy i se šťastnými konci. Většina povídek z tohoto souboru se dočkala seriálové či filmové podoby.
Soubor sedmnácti kriminálních příběhů z doby první republiky, napsaných na základě skutečných událostí, které se kdysi staly senzacemi. Kniha, která jakoby v mnohém navazovala na dva známé soubory Čap…kových detektivních povídek, je v nich podobná lidská chápavost a laskavost, vtip, humor a dar živého slova.

Soubor Panoptikum starých kriminálních příběhů je první knihou z třídílné série spisovatele Jiřího Marka, kterou doplňují Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum Města pražského. Soubor povídek obsahuje více či méně slavné případy vrchního policejního rady Knotka, jeho nástupce rady Vacátka a členů mordparty. V každém příběhu díky jemnému humoru a jazykovému mistrovství Jiřího Marka ožívá především nostalgický svět prvorepublikové Prahy a jejích tehdejších periferií, spolu s řadou osobitých postav, které prožívají všední dramata s nešťastnými, ale někdy i se šťastnými konci. Většina povídek z tohoto souboru se dočkala seriálové či filmové podoby.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
Edice:	HU-SA
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2023 11:50
Číslo položky:	665835

O autorech

Jiří Marek

Jiří Marek, vlastním jménem Josef Jiří Puchwein, byl český spisovatel, pedagog, novinář a scenárista. Studoval češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze, po absolvování učil ve 40. letech 20. století na učitelském ústavu v Soběslavi, kde organizoval studentský divadelní soubor. Po 2. světové válce pracoval jako redaktor Lidových novin. V roce 1948 se stal redaktorem Rudého práva a později byl šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Byl členem KSČ, spolupracoval s režimem . V letech 1954-1959 byl ústředním ředitelem Československého státního filmu, pak působil jako vysokoškolský pedagog, později docent české literatury na Institutu osvěty a novinářství v Praze, v letech docentem Filosofické fakulty Karlovy univerzity. Jeho manželkou byla filmová a divadelní herečka Eva Kubešová . Byl všestranně literárně činný od roku 1944. Je autorem jak sociálně psychologických románů s náměty z druhé světové války, tak později budovatelské prózy i dobrodružných příběhů a pohádek pro děti. Popularitu získal zejména kriminálními povídkami i jako autor filmových a televizních scénářů i rozhlasových her. Psal povídky, knihy povídek i romány a řada z nich patří do žánru sci-fi literatury. Nejznámějším z jeho tvorby je antiutopistický román Blažený věk z roku 1968, jehož úryvky vyšly již v roce 1966 v časopisu Plamen. Jiří Marek začínal jako Josef Jiří Puchwein, které v roce 1946 úředně vyměnil za umělecký pseudonym. Původně byl profesorem s působištěm na školách v různých malých městech, po válce, když se přestěhoval do Prahy, pracoval v různých redakcích. Výhodou práce v novinách bylo, že se při psaní reportáží dostával do styku s nejrůznějšími lidmi z rozmanitých prostředí a rozmanitých povolání, takže dobře poznal to, o čem posléze psal své prózy. Vrcholem jeho povále...

Více od autora

Kamil Lhoták

Kamil Lhoták byl malíř, grafik a ilustrátor. Byl jedním ze zakládajících členů Skupiny 42. Narodil se 25. července 1912 v pražských Holešovicích. Jeho matka Anna Kouglová již od dětství milovala divadlo a její společenská povaha ji na jednom ze Žofínských plesů pomohla k seznámení s mladým medikem Kamilem Lhotákem, jehož celé jméno znělo rytíř Kamil Lhoták ze Lhoty. Z dlouhodobého vztahu mezi mladou herečkou a o dva roky mladším medikem se narodil syn Kamil. Společensky nerovný vztah a hlavně obava z poškození kariéry dohnaly rytíře ze Lhoty k zatajení dítěte. S jeho matkou se nikdy neoženil, i když celý život svého syna a jeho matku finančně podporoval. Přestože se s nimi málo stýkal a úzkostlivě dbal na utajení veškerých návštěv, podařilo se mu v době války nakazit svého syna infekcí dětské obrny. Následkem bylo celoživotní poškození chlapce tím, že kulhal. Komplex zapíraného dítěte, který mu kamarádi v dětství dávali pocítit, dovedl malého Kamila k citlivosti a pochopení se stejně postiženými. První z nich byla Anna, Lhotákova budoucí múza a také životní partnerka. Vztah k otci, jemuž s oblibou říkal fotr, byl po celý život velmi komplikovaný a nedokázala ho napravit ani finanční podpora rodině, ani půlmilionový odkaz, který profesor Lhoták po letech svému synovi a jeho matce odkázal. Milující a na svou dobu velmi vzdělaná Anna Kouglová vedla svého syna k zájmu o umění, především o malířství a literaturu. Vedle Julese Verna s nádhernými xylografickými ilustracemi Edouarda Rioua si Lhoták zamiloval i Toulouse-Lautreca, snad i díky jeho osudu postiženého. V roce 1923 se Lhoták stal žákem Jiráskova gymnázia v Resslově ulici. Vedle prvních setkání s moderním uměním, které mu zprostředkovali jeho obeznámenější spolužáci, se Kamil nechával unášet vydáváním "jednovýtiskového" Auto-moto zpravodaje, který se svým spolužákem celý kaligraficky psali a kreslili. Ve vyšších třídách gymnázia vydával se spolužáky časopis Hledá...

Více od autora