Knihy
Beletrie
Česká literatura
Antonín Sova
Pankrác Budecius, kantor

Antonín Sova
Pankrác Budecius, kantor : quasi legenda

1956 | Nakladatelství Československý spisovatel

Pankrác Budecius, kantor je novelou Antonína Sovy poprvé vydanou v roce 1916. Rozsahem neveliké dílko, z něhož dýchá láska k rodnému jihočeskému kraji a k prostému venkovskému životu vychází zrovna v době, kdy Evropou zmítá 1. sv. válka a sám Sova je stižený osamělostí a nemocí, která ho bude pronásledovat až do konce …života. Sovav knize líčí "quasi legendu" o vesnickém učiteli a muzikantovi, kterého stíhá jedna rána osudu za druhou. Nejprve ztrácí manželku, poté práci, domov a lásku syna. Dospívá moudrosti stáří, aby zjistil, že na nápravu některých věcí není stále pozdě. Novela odhaluje příležitostného epika Antonína Sovu na dvou zcela protichůdných pólech jeho tvorby. Knihu lze vnímat jako líčení o složité iniciaci k životní moudrosti a na straně druhé jako ironický komentář k lidské povaze, v níž je přetvářka a dvojjakost esenciální vlastností. Vznikla coby produkt krátké konjunkce autora s novoklasicismem, uměleckým stylem vyznačujícím se kompozičním citem, snahou o precizní vyjádření a rozumovost. Pankrác Budecius, kantor je novelou Antonína Sovy poprvé vydanou v roce 1916. Rozsahem neveliké dílko, z něhož dýchá láska k rodnému jihočeskému kraji a k prostému venkovskému životu vychází zrovna v …době, kdy Evropou zmítá 1. sv. válka a sám Sova je stižený osamělostí a nemocí, která ho bude pronásledovat až do konce života. Sovav knize líčí "quasi legendu" o vesnickém učiteli a muzikantovi, kterého stíhá jedna rána osudu za druhou. Nejprve ztrácí manželku, poté práci, domov a lásku syna. Dospívá moudrosti stáří, aby zjistil, že na nápravu některých věcí není stále pozdě. Novela odhaluje příležitostného epika Antonína Sovu na dvou zcela protichůdných pólech jeho tvorby. Knihu lze vnímat jako líčení o složité iniciaci k životní moudrosti a na straně druhé jako ironický komentář k lidské povaze, v níž je přetvářka a dvojjakost esenciální vlastností. Vznikla coby produkt krátké konjunkce autora s novoklasicismem, uměleckým stylem vyznačujícím se kompozičním citem, snahou o precizní vyjádření a rozumovost.

Stav

Dobrý

odřená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Edice ilustrovaných novel
Vydání:	Vyd. v Československém spisovateli 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 3. 2024 11:37
Číslo položky:	774583

O autorovi

Antonín Sova

Antonín Sova byl český básník a 1. ředitel Městské knihovny v Praze. Jeho otec Jan Sova byl venkovským učitelem a regenschorim. Od roku 1855 učil v jihočeském Pacově, který dnes leží v kraji Vysočina. Zde se také 26. února 1864 na místním zámku narodil Antonín Sova. Roku 1866 se rodina přestěhovala do blízkého Lukavce. Otec byl prvním básníkovým učitelem i v oblasti umění, zejména hudby. Citově však byl Sova vázán více k matce Josefě, rozené Skalické. Její smrt roku 1878 a otcův nový sňatek patřily k intenzivním zážitkům, jež se později objevily v několika spisovatelových dílech. Záznam o sňatku je zaznamenán v matriční knize v SOA Třeboň na této adrese https://digi.ceskearchivy.cz/6232/25/1846/1141/53/0 Velký význam pro Sovovo básnické zrání mělo lukavecké přátelství se sestrami básníka Jaroslava Vrchlického, které mu přiblížily poezii lumírovců. Gymnázium Sova studoval nejprve v Pelhřimově, Táboře a od roku 1880 v Písku, kde v polovině 80. let maturoval. První básnické příspěvky otiskl ještě za středoškolských studií pod pseudonymem Ilja Georgov a Valburga Turková. Po maturitě odešel do Prahy studovat práva, ale zanedlouho musel pro nedostatek finančních prostředků studií zanechat a vrátit se domů. S pomocí básníka Adolfa Heyduka, s nímž se seznámil v Písku, a Jaroslava Vrchlického se roku 1886 uchytil v Ottově slovníku naučném a o rok později nastoupil místo písaře-protokolisty ve zdravotním referátu pražského magistrátu. Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1892 navštívil Itálii. Roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů manifest České moderny. V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. V této funkci byl vyslán roku 1901 na exkurzi do knihoven v Německu a Belgii. Těžká, bolestná choroba , která se u Sovy projevila již před světovou válkou, mu nakonec znemožnila volný po...

Více od autora