Sergej Michajlovič Èjzenštejn
Paměti

1988 | Nakladatelství Odeon

Biografie, memoáry a korespondence

Ejzenštejn, Sergej Michajlovič Ejzenštejn, Sergej Michajlovič

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	427 s. 48 s. fot
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Olga Žáková, Jaroslav Žák
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Paměti, korespondence, dokumenty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 12. 2023 14:21
Číslo položky:	711687

O autorovi

Sergej Michajlovič Èjzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog. Jeho nejslavnějším snímkem je Křižník Potěmkin , který je odborníky řazen mezi nejlepší snímky světové kinematografie. Narodil se 2.2.1898 v Rize do zámožné rodiny, otec byl městský architekt a matka pocházela z kupecké petrohradské rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a měl také mnoho jiných zálib: hrál na klavír, maloval, jezdil na koni, fotografoval. Byl vášnivým čtenářem a učil se tři cizí jazyky-angličtinu, němčinu a francouzštinu. V osmi letech s rodiči cestoval do Paříže, kde poprvé navštívil filmové představení. Rodiče se rozvedli v r. 1909 a on zůstal v Rize s otcem, matka se přestěhovala do Petrohradu, kde ji o prázdninách navštěvoval. Gymnázium ukončil v r. 1915 a začal studovat na Vysoké škole civilního inženýrství v Petrohradě. Lákal ho kulturní život Petrohradu, především však divadlo a Mejercholdovy inscenace . V únoru 1917 se zapojil do oddílu milicí, který byl organizován při škole. V květnu byl odveden do armády, kde se z něho stal posluchač Školy praporčíků technických vojsk. Hodně kreslil – karikatury aktuálních událostí, skici k fiktivním divadelním představením. V r. 1918 byla škola zrušena a Ejzenštejn, který sympatizoval s říjnovou revolucí, vstoupil do Rudé armády. Jako stavební technik cestoval s vojenským vlakem po různých místech severozápadního Ruska, ve volných chvílích hodně četl a rozšiřoval své znalosti filozofie, dějin umění a hlavně divadla. Psal si podrobný deník o svých cestách, zapisoval myšlenky o umění a divadle. V letech 1912-20 pracoval jako výtvarník v divadelních souborech Rudé armády. Koncem září 1920 odjel do Moskvy studovat japonštinu na Akademii generálního štábu. Hlavním motivem pro toto rozhodnutí byl obdiv k japonskému divadlu Kabuki a snaha prostřednictvím znalosti písma a ja...

Více od autora