Viktor Borisovič Šklovskij
Ejzenštejn

1976 | Nakladatelství Obzor

Šklovského životopisný obraz Ejzenštejna, najväčšej a najstrhujúcejšej postavy spomedzi avantgardných filmových režisérov nášho storočia, je ďalším otvorením brány do dejín sovietskeho života i umenia. Smelým a objavným nazretím do osudu osobnosti, ktorá tak základne pôsobila a dodnes pôsobí na vývin moderného filmu vo… svete. Autor sám v mladosti pracoval vo filme, film natrvalo zostal jeho láskou i otázkou. Ejzenštejna poznal osobne, jeho umeleckú veľkosť i skryté ľudské konflikty, rozpory, privát, intimitu. Smie preto nielen vidieť a vedieť, ale aj svedčiť, kresliť nefilmovú tvár človeka v skutočne veľkom a krásnom detaile. Šklovského životopisný obraz Ejzenštejna, najväčšej a najstrhujúcejšej postavy spomedzi avantgardných filmových režisérov nášho storočia, je ďalším otvorením brány do dejín sovietskeho života i umenia…. Smelým a objavným nazretím do osudu osobnosti, ktorá tak základne pôsobila a dodnes pôsobí na vývin moderného filmu vo svete. Autor sám v mladosti pracoval vo filme, film natrvalo zostal jeho láskou i otázkou. Ejzenštejna poznal osobne, jeho umeleckú veľkosť i skryté ľudské konflikty, rozpory, privát, intimitu. Smie preto nielen vidieť a vedieť, ale aj svedčiť, kresliť nefilmovú tvár človeka v skutočne veľkom a krásnom detaile.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	415 , 16 obrazových příloh
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Juraj Klaučo
Edice:	Postavy a osudy
Vydání:	Prvé vydanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	25. 10. 2024 14:37
Číslo položky:	1038741

O autorovi

Viktor Borisovič Šklovskij

Viktor Borisovič Šklovskij byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu. Narodil se v Petrohradě. Jeho otec byl Žid, jeho matka měla z části německý, z části ruský původ. Roku 1916 patřil k zakladatelům petrohradské Společnosti pro studium básnického jazyka známé pod zkratkou OPOJAZ. Spolu s Moskevským lingvistickým kroužkem se OPOJAZ stal jedním ze dvou základních pilířů ruského formalismu. Šklovskij se podílel na Únorové revoluci roku 1917. Ruská Prozatímní vláda ho vyslala jako pomocníka komisaře na jihozápadní frontu, kde byl raněn a dostal vyznamenání za statečnost. Poté byl pomocníkem komisaře ruského expedičního sboru v Persii. Do Petrohradu se vrátil na počátku roku 1918, již po Říjnové revoluci. Bolševický převrat nepřijal a zúčastnil se i protibolševického spiknutí organizovaného členy Socialistické revoluční strany. Spiknutí však bylo odhaleno tajnou policií Čeka. Šklovskému se podařilo uniknout zatčení, skrýval se, cestoval v utajení po Rusku a Ukrajině. Nakonec však byl omilostněn, v čemž sehrálo klíčovou úlohu jeho přátelství s Maximem Gorkým. Šklovskij pak uzavřel jakýsi kompromis s novým režimem a vstoupil načas i do Rudé armády. Roku 1922 však bylo obnoveno vyšetřování jeho minulé politické činnosti, načež se začal znovu skrývat a v roce 1923 uprchl přes Finsko do Německa. V Berlíně pak vydal knihu Сентиментальное путешествие , kde popisuje své zkušenosti z let 1917-1922. Toto dílo dnes patří k jeho nejoceňovanějším. Název knihy odkazoval na dílo Laurence Sternea, jehož Šklovskij velmi obdivoval a jehož styl v mnohém napodobil. Ve stejném roce vydal i další knihu Zoo, или Письма не о любви (Zoo: dopisy nikoli o l...

Více od autora