György Konrád
Paměti

2018 | Nakladatelství Academia

György Konrád se narodil v malé obci nedaleko Debrecínu a pocházel ze zámožné židovské rodiny, neboť tatínek vlastnil prosperující železářský obchod. Konec jeho jinak šťastného dětství byl ovšem silně narušen pronásledováním Židů během nacistické okupace, které se mnohdy zfanatizovaní příslušníci tzv. Bratrstva šípovéh…o kříže rozhodli brutálním způsobem zlikvidovat. Konrád před nimi se svou sestrou uprchl do Budapešti, kde se v různých bytech a čtvrtích skrýval až do konce války. Po univerzitních studiích se zapojil do literárního života, jehož demokratický vývoj ovšem silně ovlivnilo krutě potlačené maďarské povstání roku 1956. Po neblahých zkušenostech z tohoto období, v němž musel dokonce chodit po ulicích z důvodů vlastní bezpečnosti vyzbrojený samopalem, se jeho tvorba radikalizovala a začala se řadit k odvážným politickým a uměleckým postojům, jež se ocitly v přímém rozporu s tehdejší oficiální kulturní politikou. I proto se autor ve své vlasti, kterou ovšem nechtěl za žádnou cenu opustit, ocitl na dlouhá léta v nucené izolaci a nemilosti... Konrádovy vzpomínky jsou barvitým svědectvím o divokých proměnách, k nimž docházelo v jedné části starého kontinentu ve dvacátém století, o době, kdy prostá touha člověka tvořit a žít podle svého byla znemožněna totalitními režimy, i o vůli postavit se zlu a bojovat za lidskou důstojnost a svobodu. György Konrád se narodil v malé obci nedaleko Debrecínu a pocházel ze zámožné židovské rodiny, neboť tatínek vlastnil prosperující železářský obchod. Konec jeho jinak šťastného dětství byl ovšem silně… narušen pronásledováním Židů během nacistické okupace, které se mnohdy zfanatizovaní příslušníci tzv. Bratrstva šípového kříže rozhodli brutálním způsobem zlikvidovat. Konrád před nimi se svou sestrou uprchl do Budapešti, kde se v různých bytech a čtvrtích skrýval až do konce války. Po univerzitních studiích se zapojil do literárního života, jehož demokratický vývoj ovšem silně ovlivnilo krutě potlačené maďarské povstání roku 1956. Po neblahých zkušenostech z tohoto období, v němž musel dokonce chodit po ulicích z důvodů vlastní bezpečnosti vyzbrojený samopalem, se jeho tvorba radikalizovala a začala se řadit k odvážným politickým a uměleckým postojům, jež se ocitly v přímém rozporu s tehdejší oficiální kulturní politikou. I proto se autor ve své vlasti, kterou ovšem nechtěl za žádnou cenu opustit, ocitl na dlouhá léta v nucené izolaci a nemilosti... Konrádovy vzpomínky jsou barvitým svědectvím o divokých proměnách, k nimž docházelo v jedné části starého kontinentu ve dvacátém století, o době, kdy prostá touha člověka tvořit a žít podle svého byla znemožněna totalitními režimy, i o vůli postavit se zlu a bojovat za lidskou důstojnost a svobodu.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 12. 11. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	513
Jazyk:	česky
ISBN10:	802002820X
ISBN:	9788020028204
Překladatel:	Robert Svoboda
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. Paměť
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 12:44
Číslo položky:	993650

O autorovi

György Konrád

György Konrád byl maďarský spisovatel. Koncem druhé světové války utekl společně se svými sourozenci z rodného kraje do Budapešti, kde se ukrývali před nacisty, aby se vyhnuli deportaci do Osvětimi, byli totiž ze židovské rodiny. Po válce studoval maďarštinu a graduoval v roce 1956. V tomtéž roce probíhalo v Maďarsku protikomunistické povstání a on vstoupil do národní gardy. Po porážce povstání se věnoval práci na poli sociologie. V roce 1969 vyšel jeho první román Kurátor. Později se dostal do konfliktu se státní mocí publikováním kritické filozofické studie Cesta inteligence k třídní moci . Po uveřejnění románu Zakladatel města mu bylo v Maďarsku zakázáno publikovat, stáhl se tedy z veřejnosti, cestoval a jeho román Spoluviník vyšel v Maďarsku jen v samizdatu. V roce 1988 se podílel na založení politické strany Svaz svobodných demokratů. Po porážce komunismu vydal román Kamenné hodiny . Mezi lety 1990–1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. V letech 1993–1997 pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl dekorován mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

Více od autora