Eva Kantůrková
Památník

1994 | Nakladatelství Český spisovatel

Originální kombinace memoárů, esejistiky a uměleckého vyprávění podává svědectví o českém disentu od 60. do konce 80. let.
Autorka se soustředila na osobnosti, které nebyly přímo v čele dění a které nevstoupily do nejdůležitějších veřejných funkcí po listopadu 89. Vypráví postupně o J. Křižanovi, J. Zvěřinovi, K. St…eigerwaldovi, M. Šimečkovi a V. Černém. Originální kombinace memoárů, esejistiky a uměleckého vyprávění podává svědectví o českém disentu od 60. do konce 80. let.
Autorka se soustředila na osobnosti, které nebyly přímo v čele dění a kter…é nevstoupily do nejdůležitějších veřejných funkcí po listopadu 89. Vypráví postupně o J. Křižanovi, J. Zvěřinovi, K. Steigerwaldovi, M. Šimečkovi a V. Černém.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Velmi dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	289
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020204636
ISBN:	9788020204639
Edice:	Žatva : novinky české prózy
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 10. 2020 15:49
Číslo položky:	118548

O autorovi

Eva Kantůrková

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Více od autora