Jan Drda
Krásná Tortiza

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sbírka 10 povídek. O Krásné Tortize, sovět. kolchozu, nechá autor vyprávět - jako vůbec často v této knize - hrdinu povídky, českého zemědělce, který se už v květnu 1945 prostřednictvím rudoarmějce-kolchozníka seznámil s prací sovět. soudruhů a podle jejich vzoru pomáhá budovat vzorné JZD. "Radostné setkání" navazuje n…a pov. "Vyšší princip", známou z Němé barikády . Vypráví, jak na profesora nazývaného Vyšší princip, zapůsobilo zatčení jeho žáků nacist. okupanty i později styk se sovět. partyzány. Dříve isolovaný profesor se soudružsky sbližuje s lidem a jako přesvědčený marxista se stává po válce členem KSČ. "Hrdinou" pov. "Politik" je předůnorový ministr reakcionář, jehož "politiku" odkryl v únoru pracující lid. V pov. "Polévka matky Krovozové" ukazuje Drda hrdinství chudých beskydských horalů, kteří se za války zříkali posledního, aby pomohli partyzánům. Rudý prapor, symbol dělnické krve, prolité v bojích s kapitalisty, je vlastním hrdinou povídky "Choura praporečník". Ilegální činnost bezejmenných hrdinů i jejich politické uvědomování zachytil autor v povídkách "Andělé pana Hromka" a "Dařbuján a pidimužíci". O životě naší pohraniční stráže, bránící mír své země proti diversantům zrádcům a špionům vyprávějí dvě posl. pov., "Svědek dějin" a "Prapor" Sbírka 10 povídek. O Krásné Tortize, sovět. kolchozu, nechá autor vyprávět - jako vůbec často v této knize - hrdinu povídky, českého zemědělce, který se už v květnu 1945 prostřednictvím rudoarmějce-ko…lchozníka seznámil s prací sovět. soudruhů a podle jejich vzoru pomáhá budovat vzorné JZD. "Radostné setkání" navazuje na pov. "Vyšší princip", známou z Němé barikády . Vypráví, jak na profesora nazývaného Vyšší princip, zapůsobilo zatčení jeho žáků nacist. okupanty i později styk se sovět. partyzány. Dříve isolovaný profesor se soudružsky sbližuje s lidem a jako přesvědčený marxista se stává po válce členem KSČ. "Hrdinou" pov. "Politik" je předůnorový ministr reakcionář, jehož "politiku" odkryl v únoru pracující lid. V pov. "Polévka matky Krovozové" ukazuje Drda hrdinství chudých beskydských horalů, kteří se za války zříkali posledního, aby pomohli partyzánům. Rudý prapor, symbol dělnické krve, prolité v bojích s kapitalisty, je vlastním hrdinou povídky "Choura praporečník". Ilegální činnost bezejmenných hrdinů i jejich politické uvědomování zachytil autor v povídkách "Andělé pana Hromka" a "Dařbuján a pidimužíci". O životě naší pohraniční stráže, bránící mír své země proti diversantům zrádcům a špionům vyprávějí dvě posl. pov., "Svědek dějin" a "Prapor"

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 9. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 9. 7. 2026	LETO26: 34 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 9. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	161
Jazyk:	česky
Edice:	106. svazek ed. 106. svazek ed. Žatva : novinky české prózy
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2024 11:53
Číslo položky:	755202

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora