Matteo Bandello
Padesát pamětihodných příběhů : Výbor z novel

Matteo Bandello

Matteo Bandello byl italský básník. Bandello se stal dominikánem, ale vedl pestrý život: působil i jako pedagog, diplomat a voják. Po dlouhém pobytu v Miláně se stal učitelem Lucrezie Gonzagové v Mantově, které věnoval dlouhou báseň. Niccolò Machiavelli patřil k jeho mnoha známým. Během konfliktu o Miláno byl zastáncem francouzské strany a ztratil své dědictví. V důsledku toho uprchl do Francie. V roce 1550 byl králem Jindřichem II. jmenován agenským biskupem. Tam strávil poslední léta života jako spisovatel. Bandello napsal 214 novel po vzoru Giovanniho Boccaccia. Prokazují značné poetické schopnosti autora a „vyznačují se naivním a drastickým líčením, ale částečně i velmi choulostivým obsahem“ . Tím Bandello v literatuře pozdní renesance vytvořil nový trend, který v následujících desetiletích silně ovlivnil jeho kolegy ve Francii, Španělsku a Anglii. První tři svazky vyšly v roce 1554, čtvrtý následoval v roce 1573. Některé z jeho povídek použil William Shakespeare jako základ svých her. Nejznámější a nejdůležitější bandellovskou inspirací je Tragická smrt dvou nešťastných milenců Romea a Giulietty . Shakespearovo Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový jsou také zřejmě založeny na Bandellových textech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Bandello na německé Wikipedii.