Ivan Sergejevič Turgenev
Otcové a děti

1970 | Nakladatelství Odeon

Vrcholný autorův román řeší generační spor ruských otců-liberární šlechty a dětí na počátku druhé poloviny minulého století. Jeho ústřední postavou je revoluční demokrat Bazarov, typ "nového člověka", racionalisty, kterýzavrhujevšechny předsudky, ruší zásady a neuznává tradice, jež otcové měli za svaté. Autor tuto post…avu představuje na konfliktech se "zbytečnými lidmi", tj. s lidmi uznávajícími otcovské tradice, především však s bratryKirsanovovými,romanticky orientovanými aristokraty. Vrcholný autorův román řeší generační spor ruských otců-liberární šlechty a dětí na počátku druhé poloviny minulého století. Jeho ústřední postavou je revoluční demokrat Bazarov, typ "nového člověka",… racionalisty, kterýzavrhujevšechny předsudky, ruší zásady a neuznává tradice, jež otcové měli za svaté. Autor tuto postavu představuje na konfliktech se "zbytečnými lidmi", tj. s lidmi uznávajícími otcovské tradice, především však s bratryKirsanovovými,romanticky orientovanými aristokraty.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem na prodejně

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem na prodejně	~~89 Kč~~ 35 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	178 , 6 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Teissig
Překladatel:	Prokop Voskovec
Vydání:	Vydání v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 12. 2023 15:26
Číslo položky:	717512

O autorovi

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Více od autora