Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jaroslav Hašek
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Jaroslav Hašek
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války: Díl 1-4 (V zázemí, Na Frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku) : Díl 1-2

1983 | Nakladatelství Československý spisovatel

Třetí a čtvrtý díl satirického románu o osudech dobrosrdečného, bodrého človíčka, který, ač suspendován pro blbost, sloužil za první světové války císaři pánu do strhání těla v řadách armády. Dílo, přeložené do 54 jazyků, se dočkalo několika dramatizací i filmových verzí. Třetí a čtvrtý díl satirického románu o osudech dobrosrdečného, bodrého človíčka, který, ač suspendován pro blbost, sloužil za první světové války císaři pánu do strhání těla v řadách armády. Dílo, př…eložené do 54 jazyků, se dočkalo několika dramatizací i filmových verzí.

Obsažené svazky:

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, V zázemí, Na Frontě 1983 [Díl I] (507 s., 32. vyd.)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Slavný výprask, Pokračování slavného ... 1983 3. a 4. díl (364 s., 32. vyd.)

Vyberte kus s kódem BF2025: 62 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~549 Kč~~ 69 Kč
Stav Dobrý obálka s oděrkami, lehce vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~399 Kč~~ 69 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	507 + 364
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Edice:	Slunovrat. Ilustrovaná řada, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Osudy dobrého vojáka Švejka, Slunovrat : edice české klasické prózy a poezie. Ilustrovaná řada, Slunovrat
Vydání:	32. vyd., V Čs. spis. 6. vyd., Ve Slunovratu 2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2025 10:41
Číslo položky:	1465561

O autorech

Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury , proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Rod Hašků z otcovy strany byl sedlácký a měl kořeny v jihočeských Mydlovarech. Haškův dědeček z otcovy strany, František Hašek, byl poslancem Českého zemského sněmu a později i tzv. kroměřížského sněmu. Byl rovněž účastníkem bojů na barikádách v Praze v roce 1848. Podle některých pověstí spolupracoval s Michalem Bakuninem během jeho pobytu v Čechách v roce 1849. Rod matky Kateřiny, rozené Jarešové, byl také z jižních Čech, kdy jeho děd Antonín Jareš i praděd Matěj Jareš byli knížecí schwarzenberští baštýři v Krči čp. 32. Jeho otec Josef Hašek, učitel matematiky a náboženský fanatik, předčasně zesnul na intoxikaci alkoholem. Zaháněl jím bolesti způsobené rakovinou. Chudoba pak donutila jeho matku Kateřinu se třemi dětmi stěhovat se více než patnáctkrát. Ve čtyřech letech lékař u malého Jaroslava diagnostikoval srdeční vadu a zakrnělou štítnou žlázu. Kvůli tomu Jaroslav strávil v dětství hodně času na venkově, u dědečka z matčiny strany, na tzv. Ražické baště, a to zejména se svým mladším bratrem Bohuslavem. V dětství na něho Jaroslav žárlil a několikrát se dokonce pokusil mu jako miminku ublížit. Později měli ale mimořádně silný vztah a hodně spolu pěšky cestovali. Bohuslav se upil k smrti rok po Jaroslavově úmrtí. Dětství Haškovo bylo běžné, klukovské, prodchnuté dobrodružstvími s vrstevníky a četbou Karla Maye a Julese Verna. To se však změnilo v Haškových jedenácti letech, kdy se do Lipové ulice, kde tehdy Haškovi bydleli, nastěhoval vysloužilý námořník Němeček. Dospívajícího Haška si obtočil kolem prstu, tahal z něho peníze, které Hašek i kradl doma, a začal ho vodit do hospod, včetně neblaze proslulé Jedové chýše v Apolinářské ulici, kde ho učil pít alkohol...

Více od autora

Karel Vaněk

Fejetonista a prozaik, za 1. svět. války poslán na rus. frontu. Své zážitky vylíčil ve vál. deníku Charašo, pan, da? Karel Vaněk se narodil 28. 3. 1887 v Kostelci nad Černými lesy v rodině kolářského mistra Josefa Vaňka jako pátý ze sedmi dětí. V Praze se vyučil se obchodním příručím a zpočátku se živil jako obchodní cestující. Posléze působil jako novinář v Rudém právu, v Pražském ilustrovaném zpravodaji, ve Večerním českém slově i v dalších listech. Uveřejněné povídky a fejetony vydával také knižně. Množstvím fejetonů, kursivek a drobných povídek se zasloužil o zlidovění literárního jazyka. Lehkým dobrosrdečným humorem člověka znalého lidové psychologie podává kaleidoskop denních záznamů a uplatňuje bohatství zkušeností v zájmu i o vážné otázky doby. Vaněk měl živý smysl sociální, měl i schopnost zachytit v postavě i v situaci všechnu směšnost, ale pod jeho smíchem cítíme těžký žal člověka, vědomého si těžkého lidského údělu. Takové jsou všechny jeho fejetony sebrané knižně: Střepiny , Čtvrt kila střepin , Třetí kniha střepin a výbor z pozůstalosti Poslední střepiny , kde je též náčrt nezpracovaného románu ´Rajzáci´ z prostředí obchodních cestujících. Všechno má u Vaňka kořeny v malých událostech. Na zdánlivé groteskností osudů malých lidí objevuje pak autor stopy jejich lidskosti. První Vaňkova práce, zápisky vojáka z let 1914–19 – Charašo, pan, da? jsou prací dokumentární, protože se v nich objevuje válka bez pathosu, ve špíně a hrůze i ve frázi. Tento deník z války a ruského zajetí je v jádře projevem protiválečným. Ráz čistě beletristický má humoristický román Kráva matky Ungrové . Smysl pro lidovou řeč tu Vaněk nad jiné osvědčil. Po smrti Jaroslava Haška dopsal na žádost nakladatele Adolfa Synka čtvrtý díl románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a pak pokračoval pátým a šestým dílem v líčení Švejkových osudů v ruském zajetí. Postava Švejka je t...

Více od autora