Lauren Groff se narodila roku 1978 v Cooperstownu, vystudovala literaturu na univerzitě ve Wisconsin-Madison. Je autorkou bezpočtu povídek, které byly publikovány ve významných periodikách a několikrát také zařazeny do prestižních antologií Nejlepší americká povídka. Svou románovou prvotinu Příšery templetonské vydala v roce 2008, čtyři roky po ní následoval román Arcadia. Obě knihy byly nominovány na řadu cen. Doposud největšího úspěchu dosáhl její román Osudy a běsy, který byl Amazonem vyhlášen za knihu roku 2015. V anglicky hovořících zemích se staly Osudy a běsy zřejmě nejdiskutovanějším titulem uplynulých dvanácti měsíců, kritici nalézali jen slova chvály, prezident Obama prohlásil, „že nic lepšího za celý rok nečetl", a hollywoodské celebrity dávaly na Instagram fotky, na nichž čtou tuto knihu. Úspěch je to vskutku pozoruhodný a plně zasloužený. Autorce se podařilo napsat mnohovrstevnaté dílo, které sice zpracovává stejné téma jako mainstreamové bestsellery , zde je však uchopeno literárněji, originálněji, hlouběji. Příběh dvacetiletého manželství, jehož aktéři zjišťují, že se vlastně vůbec neznají, je v podání Lauren Groff oním velkým románem, na který nejen americká literatura tak dlouho čekala. PŮVODNÍ ROZHOVOR S LAUREN GROFF Vzpomínáte si na okamžik, kdy se zrodil příběh Lotta a Mathildy? Prvotní inspirace ke mně dorazila v roce 2006, krátce poté, co jsem se vdala. Probudila jsem se tenkrát uprostřed noci, pohlédla na svého manžela a na jeden hrozivý okamžik jsem podlehla myšlence, že vlastně nemám tušení, kým můj manžel opravdu je. Byla to temná chvíle existenciální hrůzy, která s ránem pominula, ale samotná myšlenka přežívala dál, ukrytá po tři roky kdesi vzadu v mé mysli. Zůstala tam zasutá až do doby, kdy jsem pracovala na knize Arcadia a potřebovala se pustit do něčeho naprosto odlišného od toho, o čem jsem momentálně psala: tedy do něčeho vzletného, v čem bude spousta ...