Freya Stark
Ostrov Arabů

1947 | Nakladatelství Václav Petr

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	69 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Poznámka:	156. svazek edice ATOM
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	260 , 48 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zora Zinková
Edice:	Kmeň, 156. svazek ed. 156. svazek ed. Atom
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2026 14:42
Číslo položky:	1705030

O autorovi

Freya Stark

Freya Madeline Starková byla anglická cestovatelka po oblasti Středního východu. V mládí se, po překonání vážné nemoci, při níž jí hrozilo navždy upoutání na lůžko, začala věnovat studiu arabštiny, aby měla jazykový základ pro své plánované výpravy. Na cestu vyrazila v listopadu 1927, když jí bylo 34 let. Lodí se nechala dovézt do libanonského Bejrútu a odtud pokračovala do syrského Damašku, následně do Jeruzaléma, až svou cestu skončila v Káhiře. Celkem takto putovala sedm měsíců, po nichž se vrátila zpět do Evropy. Nakrátko odjela do Kanady, ale během září 1929 odcestovala do Bagdádu. Příští rok v dubnu se odtud vypravila do perského Hamadánu, odkud následně pokračovala do Kazvínu a následně do Ašnistánu. Pak se vydala k průsmyku Čada a po jeho překonání cestovala dále údolím řek Alamut a Kasir Rúd, které do té doby nebyly příliš probádány, až k hoře Kasir chán, na němž je zbudován hrad Alamút, jenž v 11. století představoval opevněné centrum Asasínů, tajného ismáílitského hnutí. Dál pak pokračovala ke Kaspickému moři, kde svou výpravu ukončila. Hned o rok později se vydala na další objevitelskou cestu, při níž se ubírala přes Raštagan a následně průsmyk Lala Čak, až se dostala k řece Šah Rúd a k Šahristánu. Odtud pokračovala k ruinám hradu Lamiasar. Následně ji postihla malárie a onemocněla i úplavicí. Přesto se jí podařilo dostat do údolí, které již znala ze své loňské výpravy. Prošla Salambarským průsmykem a pokusila se vystoupat na horu Tachet-i-Sulajmán . To se jí ale nepovedlo, ale přesto pokračovala v prozkoumávání a mapování oblasti Mázandaránu. Po návratu do Evropy se Starková stala uznávanou odbornicí na arabské země a na Persii, tedy na oblast Středního východu. V průběhu druhé světové války byla nápomocna britskému ministerstvu informací, v němž se zaměřovala na oblast Arábie a tamní problematiku. S cestováním po celém světě pokračovala i po válce, kdy se...

Více od autora