Kurt Vonnegut
Ostré očko

1988 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Vonnegutův nejčernější román pojednává o člověku, který v dětství nešťastnou náhodou zastřelil těhotnou ženu a v pozdějším životě se k této tragické události -- a fatálnímu provinění -- musel chtě nechtě neustále vracet. V podtextu dojímavého příběhu je skryta moralita o tom, jak je někdy těžké zachovat si lidskost i v… těch nejvšednějších situacích a jak je nutné se o to den co den snažit. Vonnegutův nejčernější román pojednává o člověku, který v dětství nešťastnou náhodou zastřelil těhotnou ženu a v pozdějším životě se k této tragické události -- a fatálnímu provinění -- musel chtě nec…htě neustále vracet. V podtextu dojímavého příběhu je skryta moralita o tom, jak je někdy těžké zachovat si lidskost i v těch nejvšednějších situacích a jak je nutné se o to den co den snažit.

Stav

Velmi dobrý

mírné oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	210
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Pavel Vilikovský
Edice:	Tvorba národov
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	30. 1. 2024 9:10
Číslo položky:	744465

O autorovi

Kurt Vonnegut

Kurt Vonnegut, Jr. , byl americký spisovatel, známý zejména díky knihám jako Jatka č. 5 , Kolíbka nebo Snídaně šampiónů , v nichž dokázal mísit prvky satiry, černého humoru a science fiction. Kurt Vonnegut se narodil v Indianapolisu 11. listopadu 1922 do čtvrté generace německých přistěhovalců jako syn a vnuk indianapoliských architektů firmy Vonnegut & Bohn. Během studia na Shortridgeské střední škole v Indianapolisu se Vonnegut stal editorem The Daily Echo, vůbec prvního středoškolského deníku v Americe. V letech 1941 až 1942 studoval biochemii na Cornellově univerzitě. Stejně jako jeho otec se stal členem spolku Delta Upsilon. Působil také jako editor studentských novin The Cornell Daily Sun. Vonnegut v té době nastoupil do armády, která ho poté poslala studovat strojní inženýrství na Carnegieho technický institut a na univerzitu v Tennessee. 14. května 1944, na Den matek, spáchala jeho matka Edith S. Vonnegutová sebevraždu. Vonnegutovy zážitky z války, kterou prožil nejprve jako voják a poté jako válečný zajatec, měly zásadní vliv na jeho pozdější tvorbu. V zimě roku 1944 se během ofenzívy v Ardenách jako desátník 106. pěší divize ocitnul odříznut od zbytku jednotky, až ho 14. prosince, po několikadenním bloudění za nepřátelskou linií, zajaly jednotky Wehrmachtu a převezly do Drážďan, kde se stal svědkem ničivého bombardování města. Vonnegut byl jedním ze sedmi amerických válečných zajatců, kteří bombardování přežili v podzemním krytu místních jatek. Jatka za války sloužila jako zajatecký tábor. Administrativní budova tohoto tábora měla adresu Schlachthof Fünf , tento název pak vězni používali pro celý tábor. „Naprostá destrukce,“ vzpomínal Vonnegut, „nesmírné krveprolití.“ Od Němců dostal za úkol nosit těla do masových hrobů. „K pohřbení tam ale bylo až příliš mnoho těl. Nacisti tam proto namísto toho poslali jednotky s pla...

Více od autora