Antonín Gribovský
Ostravsko ve fotografii

1972 | Nakladatelství Osveta

+ 32 barevných příloh a 12 stran pro cizojazyčné texty
krajina Ostravska očima Antonína Gribovského + 32 barevných příloh a 12 stran pro cizojazyčné texty
krajina Ostravska očima Antonína Gribovského

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý odřená obálka	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	183
Jazyk:	česky , německy , anglicky , rusky
Edice:	Edícia fotografických vlastivedných publikácií
Vydání:	2., dopln. vyd.
Vydáno v:	Martin
Vystaveno:	2. 1. 2026 15:28
Číslo položky:	1519030

O autorovi

Antonín Gribovský

Antonín Gribovský byl český výtvarník a fotograf, zakládající člen skupiny DOFO. Antonín Gribovský fotografoval od svých 14 let. Vyučil se jako strojní zámečník a byl do roku 1960 zaměstnán ve Zbrojovce v Brně. Krátce se učil sochařem a řezbářem u Jaroslava Vaňka v Brně. Jako člen brněnského fotoklubu spolu se Slavojem Kovaříkem inicioval založení olomoucké skupiny DOFO . Roku 1959 obdržel Fraprieho medaili v Bostonu za dílo Omne ex ovo. V letech 1961–1963 byl závodním fotografem Přerovských strojíren. Jako průmyslový výtvarník už nesměl vystavovat s amatérskou skupinou a DOFO opustil. Od roku 1963 byl ve svobodném povolání jako profesionální fotograf. Roku 1965 zakoupil nefunkční dřevěný větrný mlýn v obci Hačky a zrekonstruoval ho na obytný dům. Zemřel v průběhu přípravy své autorské výstavy, která se už neuskutečnila. Koncem padesátých let tvořil fotografické cykly "optických básní", ovlivněné poetickým viděním světa, které do českého umění vnesli avantgardní fotografové a umělci ve 20. a 30. letech 20. století a počátkem 60. let experimentoval s technikou solarizace. Jako profesionální fotograf se věnoval fotografii průmyslových výrobků a fotografiím měst. Jeho tvorbu z konce 50. let 20. století ovlivnilo poetické vidění světa meziválečné avantgardy Jindřicha Štyrského, Toyen nebo Josefa Šímy. Později, na začátku 60. let, začal vytvářet fotografie se silným existenciálním podtextem. Snímky jsou plné úzkosti a pocitu nesmyslnosti existence v nesvobodné totalitní společnosti. Zpracovával témata jako smrt, odcizení a osamělost a jeho tvorba ve skupině DOFO patří k nejradikálnějším. V tomto směru Gribovského ovlivnil jeden z teoretiků skupiny DOFO Václav Zykmund, který tíhl k francouzskému modernímu umění a filozofii, především surrealismu, ale i k existencialismu J. P. Sartra. Depresivní ráz těchto snímků podtrhoval Gribovský zvýšeným kontrastem černé a bílé. Grafických efektů dosahoval ...

Více od autora