Emil František Burian, Jan Dvořák
Orghast 2003 - almanach přístí vlny divadla - Revue Exotického Divadla

2002 | Nakladatelství Pražská scéna

Druhý svazek almanachu divadelní a umělecké alternativy, okraje a undergroundu je zároveň – za supervize Vladimíra Hulce – platformou nejmladší generace divadelních teoretiků, kritiků i divadelních organizátorů: do svazku přispěli Jana Bohutínská, Martina Černá, Jiří Dobeš, Adam Halaš, Kateřina Hipská, Oskar Hulec, Jan… Jiřík, Lukáš Novotný, Martina Overstreet, Jan Nepomuk Piskač, Vladimír Škultéty, Tomáš Vokáč a Filip Jan Zvolský. Na zveřejněnou parodii televizního pořadu Katovna od divadla Sklep reaguje Vladimír Just.
Jan Roubal diskutuje s Janem Číhalem z ostravského Bílého divadla, Jana Pilátová zase s Vendulou Kodetovou a Martinem Učíkem. Jiří Jelínek tu má texty z divadla DNO, Ondřej Cihlář poprvé publikuje hry divadla Vosto5, Lucie Němečková píše o multikulturní Praze a zaujme i projekt na obnovu a využití zchátralé budovy nádraží Plzeň-Jižní předměstí . V závěrečném oddíle Dokumenty jsou komentovány ukázky z nově objevených rukopisů E. F. Buriana . Druhý svazek almanachu divadelní a umělecké alternativy, okraje a undergroundu je zároveň – za supervize Vladimíra Hulce – platformou nejmladší generace divadelních teoretiků, kritiků i divadelních or…ganizátorů: do svazku přispěli Jana Bohutínská, Martina Černá, Jiří Dobeš, Adam Halaš, Kateřina Hipská, Oskar Hulec, Jan Jiřík, Lukáš Novotný, Martina Overstreet, Jan Nepomuk Piskač, Vladimír Škultéty, Tomáš Vokáč a Filip Jan Zvolský. Na zveřejněnou parodii televizního pořadu Katovna od divadla Sklep reaguje Vladimír Just.
Jan Roubal diskutuje s Janem Číhalem z ostravského Bílého divadla, Jana Pilátová zase s Vendulou Kodetovou a Martinem Učíkem. Jiří Jelínek tu má texty z divadla DNO, Ondřej Cihlář poprvé publikuje hry divadla Vosto5, Lucie Němečková píše o multikulturní Praze a zaujme i projekt na obnovu a využití zchátralé budovy nádraží Plzeň-Jižní předměstí . V závěrečném oddíle Dokumenty jsou komentovány ukázky z nově objevených rukopisů E. F. Buriana .

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	135
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086102343
ISBN:	9788086102344
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Panorama českého alternativního divadla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2023 9:5
Číslo položky:	489027

O autorech

Emil František Burian

Emil František Burian byl český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a význačný režisér. Narodil se v Plzni v rodině operního pěvce-barytonisty Emila Buriana, člena Městského divadla, a jeho manželky Vlasty, učitelky zpěvu. V Praze studoval na smíchovském gymnáziu, ze kterého přešel do mistrovské školy Pražské konzervatoře. Zde absolvoval v roce 1927 jako žák Josefa Bohuslava Foerstera. E. F. Burian byl členem levicově orientované literární skupiny Devětsilu. V letech 1926–1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, odkud po rozepřích s Jindřichem Honzlem spolu s Jiřím Frejkou odešli a založili si vlastní Divadlo Dada. Poté spolupracoval s Frejkovou scénou Moderní studio. V roce 1923, tj. ve svých devatenácti letech, vstoupil z přesvědčení do KSČ , což ovlivnilo jeho další činnost, která byla často až agitační. Roku 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband. V sezóně 1930/1931 jej angažoval ředitel Antonín Drašar jako režiséra do divadla v Olomouci, kde Burian využíval i svého voicebandu a sám se také uplatnil jako jazzový zpěvák. Ve druhé polovině roku 1931 se vrátil Burian krátce do Brna do Zemského divadla. Koncem roku 1933 založil divadlo D 34 , kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – číslo označovalo vždy letopočet konce sezony – každý rok název divadla posouval o jedno číslo a tak až do D 41. V předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později na Stalinův příkaz zavražděn společně se svou manželkou. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem. Dne 12. března 1941 byl přímo v divadle spolu s dalšími spolupracovníky zatčen, krátce vězněn na Pankráci a celý zbytek druhé světové války prožil v koncent...

Více od autora

Jan Dvořák

Narozen 30. 1. 1951 v Praze. Doc., PhDr., divadelní teoretik a kritik, práce a redakční činnost v oboru. Také editor publikace o výtvarníkovi Jaroslavu Rónovi.

Více od autora