Carl Gustav Jung
Odpověď na Jóba

2015 | Nakladatelství Vyšehrad

Svou pozoruhodnou Odpověď na Jóba napsal slavný analytický psycholog C. G. Jung roku 1952, tedy ve svých 77 letech. Východiskem svých náboženských, psychologických a morálních úvah zde činí starozákonní knihu Jób, kterou považuje za „mezník na dlouhé cestě vývoje božského dramatu“. Jak podotýká, nebylo jeho cílem podat… teologický výklad biblického textu, nýbrž výklad psychologický a veskrze osobní. Jung bere výpovědi Písma jako „projevy duše“, jež poukazují za hranice rozumu a jimž, na rozdíl od výpovědí vědomí, připisuje autonomii a vlastní zákonitosti. O své knize sám nejlépe píše: „…studium středověké přírodní filosofie – která má pro psychologii obrovský význam – přivedlo k tomu, abych hledal odpověď na otázku: Jaký obraz Boha měli tito staří filosofové? Nebo spíše: Jak by se měly chápat symboly, které doplňovaly jejich obraz Boha? Vše ukazovalo na nějaké … spojení protikladů, a znovu ve mně probouzelo vzpomínku na Jóbův příběh: Na Jóba, který očekává od Boha pomoc proti Bohu. Tato svrchovaně zvláštní skutečnost předpokládá podobné pojetí protikladů obsažených v Bohu. … Několik let jsem váhal, protože jsem si byl jasně vědom následků tohoto kroku a bouře, kterou lze očekávat. Ale naléhavost a závažnost tohoto problému se mě zmocnila natolik, že jsem nebyl s to se ho zbavit. Cítil jsem se nucen chopit se celého problému, a to jsem udělal tak, že jsem popsal osobní zkušenost provázenou subjektivními emocemi. Zvolil jsem tuto formu záměrně, poněvadž jsem se chtěl vyhnout dojmu, že jsem snad měl v úmyslu hlásat nějakou ,věčnou pravdu‘. Svou pozoruhodnou Odpověď na Jóba napsal slavný analytický psycholog C. G. Jung roku 1952, tedy ve svých 77 letech. Východiskem svých náboženských, psychologických a morálních úvah zde činí starozákon…ní knihu Jób, kterou považuje za „mezník na dlouhé cestě vývoje božského dramatu“. Jak podotýká, nebylo jeho cílem podat teologický výklad biblického textu, nýbrž výklad psychologický a veskrze osobní. Jung bere výpovědi Písma jako „projevy duše“, jež poukazují za hranice rozumu a jimž, na rozdíl od výpovědí vědomí, připisuje autonomii a vlastní zákonitosti. O své knize sám nejlépe píše: „…studium středověké přírodní filosofie – která má pro psychologii obrovský význam – přivedlo k tomu, abych hledal odpověď na otázku: Jaký obraz Boha měli tito staří filosofové? Nebo spíše: Jak by se měly chápat symboly, které doplňovaly jejich obraz Boha? Vše ukazovalo na nějaké … spojení protikladů, a znovu ve mně probouzelo vzpomínku na Jóbův příběh: Na Jóba, který očekává od Boha pomoc proti Bohu. Tato svrchovaně zvláštní skutečnost předpokládá podobné pojetí protikladů obsažených v Bohu. … Několik let jsem váhal, protože jsem si byl jasně vědom následků tohoto kroku a bouře, kterou lze očekávat. Ale naléhavost a závažnost tohoto problému se mě zmocnila natolik, že jsem nebyl s to se ho zbavit. Cítil jsem se nucen chopit se celého problému, a to jsem udělal tak, že jsem popsal osobní zkušenost provázenou subjektivními emocemi. Zvolil jsem tuto formu záměrně, poněvadž jsem se chtěl vyhnout dojmu, že jsem snad měl v úmyslu hlásat nějakou ,věčnou pravdu‘.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	138 stran
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074295508
ISBN:	9788074295508
Překladatel:	Karel Plocek
Vydání:	vydání druhé, ve Vyšehradu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 5. 2022 12:17
Číslo položky:	326514

O autorovi

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Více od autora