Giosue Carducci
Od pramenů Clitumna : výbor básní

1937 | Nakladatelství Nakladatelské družstvo Máje

Výbor básní.
Od pramenů Clitumna je jedna z nejslavnějších ód G. Carducciho, jejíž původ lze spatřovat kromě básnikovy návštěvy tohoto krásného umbrického zákoutí také v Pliniově popisu pramenů Clitumna, z něhož vidět, že dnešni scenerii uplně odpovídá scenerie antická. Proto tato drobná sbírka byla pojmenována podl…e slavné ódy.
Přeložil, úvodem a komentářem opatřil Zdeněk Kalista.
Edice Laureáti Nobelovy ceny VII.
II. řada Světové knihovny č. 7. Výbor básní.
Od pramenů Clitumna je jedna z nejslavnějších ód G. Carducciho, jejíž původ lze spatřovat kromě básnikovy návštěvy tohoto krásného umbrického zákoutí také v Pliniově popisu pramenů Cli…tumna, z něhož vidět, že dnešni scenerii uplně odpovídá scenerie antická. Proto tato drobná sbírka byla pojmenována podle slavné ódy.
Přeložil, úvodem a komentářem opatřil Zdeněk Kalista.
Edice Laureáti Nobelovy ceny VII.
II. řada Světové knihovny č. 7.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý obálka s oděrkami, katalogizační značka předchozího majitele, bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	76
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdeněk Kalista
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Světová knihovna. II. řada. Laureáti Nobelovy ceny, 7. svazek ed. 7. svazek ed. Laureáti Nobelovy ceny, 7. svazek ed. 7. svazek ed. Světová knihovna. Řada II
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2024 15:23
Číslo položky:	750633

O autorovi

Giosue Carducci

Giosuè Carducci byl italský básník a literární kritik, v letech 1860 až 1904 profesor italské literatury na univerzitě v Bologni, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1906. Giosuè Carducci začal psát poezii již v dětství pod vlivem antických vzorů, brzy v ní však začal uplatňovat revoluční tendence . Studoval ve Florencii a v Pise, vystupoval jako radikální republikán a antiklerikál sympatizující se socialistickým a dělnickým hnutím a odpůrci Rakouska-Uherska v něm viděli vzor svých osvobozovacích tendencí. Sjednocení Itálie roku 1870 mu dalo nové umělecké možnosti a prohloubilo jeho básnickou inspiraci. Po setkání s královnou Margheritou roku 1878 se přiklonil k monarchii a umělecky ke klasickému realismu . Brzy je označován za národního klasika a nejvýznamnějšího básníka jednotné země. Vedle skladeb básnických by Carducci také neúnavným badatelem na poli literární historie a vynikajícím vydavatelem a komentátorem starých klasických děl italské literatury. V letech 1860 až 1904 byl profesorem na univerzitě v Bologni. Vysokého ocenění se dočkal i v aktivní politice, stal se čestným občanem v Bologni a roku 1890 byl zvolen do senátu. Nejvyšší literární ocenění v cizině, Nobelovu cenu za literaturu udělenou mu „… nejen pro bohaté vědecké poznatky a kritické výzkumy, ale především jako hold tvůrčí energii, stylistické svěžesti a působivé lyričnosti, které charakterizují jeho poeticky mistrovská díla“ , nemohl již pro nemoc v prosinci roku 1906 osobně převzít a o dva měsíce později zemřel. Od roku 1859 byl ženatý s Elvirou Manicuciovou, měl tři dcery a jednoho syna....

Více od autora