Jan Neruda
Obrazy z ciziny

1923 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Kniha cestopisných fejetonů: Cařihrad; Studie orientální; Athény; Život na moři; Joppe; V judských horách; Jerusalem; Průplav Suezský; Masr el Kahira; Neapol; Mrtvé moře; Římské elegie; Benátská zrcadla; Terst; Přímořská elegie – Miramare; Obrazy z Krajiny; Náčrtky istriánské; Podél Uny; Bělehrad; Bukurešť; Pešťské lis…ty; Uherské volby. – Doplňky: Výroční návštěva jeskyň postojenských; Od slovanského moře; Malé procházky na jihu; Trikolora v Přímoří; Pešťská sněmovna; Florencie a Řím; Betlém; Kavárny nad hrobem; Uhry na výstavě. Základem textu bylo druhé Nerudovo vydání Obrazů z ciziny z roku 1879, které však bylo srovnáno s vydáním prvním a s otisky časopiseckými – a podle nich opraveny zřejmé chyby Nerudova vlastního vydání posledního nebo i obou jeho vydání knižních. U článků Nerudou knižně nevydaných byl základem první a jediný jejich časopisecký otisk. Kniha cestopisných fejetonů: Cařihrad; Studie orientální; Athény; Život na moři; Joppe; V judských horách; Jerusalem; Průplav Suezský; Masr el Kahira; Neapol; Mrtvé moře; Římské elegie; Benátská zrcad…la; Terst; Přímořská elegie – Miramare; Obrazy z Krajiny; Náčrtky istriánské; Podél Uny; Bělehrad; Bukurešť; Pešťské listy; Uherské volby. – Doplňky: Výroční návštěva jeskyň postojenských; Od slovanského moře; Malé procházky na jihu; Trikolora v Přímoří; Pešťská sněmovna; Florencie a Řím; Betlém; Kavárny nad hrobem; Uhry na výstavě. Základem textu bylo druhé Nerudovo vydání Obrazů z ciziny z roku 1879, které však bylo srovnáno s vydáním prvním a s otisky časopiseckými – a podle nich opraveny zřejmé chyby Nerudova vlastního vydání posledního nebo i obou jeho vydání knižních. U článků Nerudou knižně nevydaných byl základem první a jediný jejich časopisecký otisk.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	399
Jazyk:	česky
Edice:	Dílo Jana Nerudy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2024 15:39
Číslo položky:	882755

O autorovi

Jan Neruda

Jan Neruda byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. Otec Antonín Neruda byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant. Matka Barbora, rozená Leitnerová , sama dříve ovdovělá, byla druhou manželkou vdovce Antonína Nerudy. V roce 1835 koupila matka dům v Zásmukách, kde rodina po čas žila. V roce 1838 získal otec povolení k pobytu v Praze, kde si otevřel krámek v pražském domě U Dvou slunců v Ostruhové ulici, od roku 1841 trafiku. Když otec zemřel, přestěhoval se Jan Neruda s matkou do domu U Tří černých orlů . Od roku 1841 byl žákem metropolitní školy u Sv. Víta, v letech 1842–1846 navštěvoval malostranskou německou hlavní školu. Středoškolská studia začal na malostranském gymnáziu, v letech 1851–1853 na Akademickém gymnáziu, kde maturoval. Po třech semestrech absolvoval na právnické a filozofické fakultě, během studií si přivydělával jako furýr a armádní účetní. Neukončená studia v roce 1857 opustil a učil na různých školách češtinu a němčinu. Asi od roku 1856 pracoval v redakcích německých a českých listů. V roce 1860 se stal redaktorem českého deníku Čas, ze kterého roku 1862 přešel do deníku Hlas. Hlas byl roku 1865 sloučen s Národními listy a Jan Neruda se stal až do smrti jejich fejetonistou. Spolupracoval též s časopisy, zejména s Květy a Lumírem. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, obsahují různé postřehy, které jej představují jako dobrého pozorovatele. Jeho první láskou byla Anna Holinová z vlastenecky orientované rodiny malostranského sluhy Františka Holiny . Věnoval jí řadu...

Více od autora