Heinrich Heine
Obrazy z cest : Díl 1-2

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

První svazek "Obrazů z cest" obsahuje pojednání "O Polsku" z r. 1822, jež přináší současnou problematiku slovanského národa, rozděleného mezi tři státy. Novost byla zde nejen v látce, ale i v autorově pohledu. Sám o tom napsal: "Třebaže jsem se tělem pohyboval toliko v kruzích vyšší společnosti, můj duch dlel přece jen… také často v chatrčich prostého lidu. Zde máte základ pro hodnocení mého úsudku o Polsku." Druhou částí knihy je "Cesta Harcem", dílo sice méně průbojné, ale zajímavé již tím, že mezi rekvisity romantiky i zde proniká skuteč. život a skuteč. lid. Následující "Kniha Le Grand" je dílo vrcholného humoru: jeho námětem je především Heine sám, jeho život, vyvraceni pomluv o vlastní osobě a výklad názorů politických. Poslední část "Anglické zlomky", výraz osobního neklidu, reakce na neúčast veřejnosti na jeho osudu, bystře črtá zemi, jež jej vábila jako příklad demokracie a parlamentarismu. Ještě dnes zaujmou postřehy společenských kontrastů, obdiv k rozšířenosti politického vzdělání a kritika anglických názorů na náboženství a umění, egoismu i strojově pravidelného života. První svazek "Obrazů z cest" obsahuje pojednání "O Polsku" z r. 1822, jež přináší současnou problematiku slovanského národa, rozděleného mezi tři státy. Novost byla zde nejen v látce, ale i v autorově… pohledu. Sám o tom napsal: "Třebaže jsem se tělem pohyboval toliko v kruzích vyšší společnosti, můj duch dlel přece jen také často v chatrčich prostého lidu. Zde máte základ pro hodnocení mého úsudku o Polsku." Druhou částí knihy je "Cesta Harcem", dílo sice méně průbojné, ale zajímavé již tím, že mezi rekvisity romantiky i zde proniká skuteč. život a skuteč. lid. Následující "Kniha Le Grand" je dílo vrcholného humoru: jeho námětem je především Heine sám, jeho život, vyvraceni pomluv o vlastní osobě a výklad názorů politických. Poslední část "Anglické zlomky", výraz osobního neklidu, reakce na neúčast veřejnosti na jeho osudu, bystře črtá zemi, jež jej vábila jako příklad demokracie a parlamentarismu. Ještě dnes zaujmou postřehy společenských kontrastů, obdiv k rozšířenosti politického vzdělání a kritika anglických názorů na náboženství a umění, egoismu i strojově pravidelného života.

Obsažené svazky:

Obrazy z cest, O Polsku, Cesta Harcem, Kniha Le Gran... 1954 I (307 s., 1. vyd.)
Obrazy z cest, Cesta z Mnichova do Janova, Lázně Luc... 1954 II (280 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	307 + 280
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Muzika
Překladatel:	František Hrubín, Anna Siebenscheinová, Kamila Jiroudková, Marie Kornelová
Edice:	Knihovna klasiků., 1, 12. svazek ed. 1, 12. svazek ed. Spisy / Heinrich Heine, Knihovna klasiků. Spisy Heinricha Heina, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Spisy Heinricha Heina
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 10:29
Číslo položky:	1217551

O autorovi

Heinrich Heine

Christian Johann Heinrich Heine , vlastním jménem Harry Heine, byl německý prozaik, básník, publicista a esejista, představitel hnutí Mladé Německo v období romantismu. Pocházel z rodiny drobného židovského obchodníka s látkami v Düsseldorfu Samsona Heineho a jeho manželky Betty van Geldern. Harry Heine byl nejstarší ze čtyř dětí a údajně se narodil ještě před svatbou, proto jeho datum narození bylo posunováno do roku 1799 nebo 1800. Prokazatelné záznamy se nedochovaly a historikové uvádějí jako nejpravděpodobnější datum 13. prosinec 1797. Rodiče své děti vychovávali v duchu osvícenských zásad a Harry navštěvoval křesťanské školy. V té době byl Düsseldorf pod francouzským vlivem a Heine se stal obdivovatelem císaře Napoleona. Vystudoval lyceum a na přání rodičů se měl stát obchodníkem. V roce 1815 nastoupil na praxi v bance ve Frankfurtu nad Mohanem a o rok později ke svému strýci Solomonu Heinemu, bohatému bankéři v Hamburku. Ten se svého synovce ujal a podporoval ho finančně až do své smrti v roce 1844, i když pro jeho literární aktivity neměl příliš pochopení. Harry psal pravidelně od roku 1815 a v roce 1817 byly jeho básně poprvé publikovány v časopise Hamburgs Wächter. Podnětem k básnické tvorbě byla neopětovaná láska k sestřenici Amálii a posléze k její mladší sestře Tereze. Strýc viděl, že Harry nemá vlohy pro podnikání a proto ho v roce 1819 poslal studovat právo na univerzitu v Bonnu. Tam vydržel jen jeden semestr, stejně jako na univerzitě v Göttingenu. V letech 1821–1823 studoval v Berlíně, kde navštěvoval přednášky filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Navázal kontakt s místními literárními kruhy, Počátkem roku 1822 debutoval na veřejnosti jako autor knihy Básně, obsahující 58 vlastních básní a čtyři překlady básní lorda Byrona. Napsal zde své první tragédie Almansor, Lyrické intermezzo a William Ratcliff, které však nebyly uvedeny. Několik týdnů strávil putováním po polské části Prus...

Více od autora