Jean de Courberive
KOMPLET Filozofie a náboženství: Dějiny + Obhajoba mlčení + Řeč jako počáteční východisko theorie poznání + Breviář + Obhajoba mlčení 2 V JEDNOM SVAZKU + PODPIS JOSEF FLORIAN

1937 | Nakladatelství Josef Florian

Obsažené svazky:

Obhajoba mlčení 2 1937 (86 - [II])
Řeč jako počáteční východisko theorie poznání 1936 (55 s.)
Obhajoba mlčení 1936 (82 s.)
Dějiny 1936 (49 - [I])
Breviář 1936 (103 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

desky s flíčky, razítko, ex libris původního majitele, neautorský podpis, polokožená, převazba, zlacená horní ořízka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý desky s flíčky, razítko, ex libris původního majitele, neautorský podpis, polokožená, převazba, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý archy stále nerozřezané	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s flíčky, razítko, ex libris původního majitele, neautorský podpis obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná, polokožená, převazba, zlacená horní ořízka
Počet stran:	82 + 86 + 55 + 103 + 49
Jazyk:	česky
Edice:	35, 36, 36, 37, 38. svazek ed. 35, 36, 36, 37, 38. svazek ed. Kurs
Vydáno v:	Ve Staré Říši na Moravě
Vystaveno:	25. 10. 2026 10:53
Číslo položky:	1965437

O autorech

Rudolf Eucken

Rudolf Christoph Eucken byl německý filozof a univerzitní profesor, představitel hnutí za obnovu idealistické metafyziky, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1908. Rudolf Christoph Eucken studoval na univerzitách v Berlíně a Göttingenu klasickou filologii, historii a filozofii a hluboce se zabýval Aristotelovými postupy a výrazovými prostředky. V letech 1871 až 1874 působil jako univerzitní profesor filozofie v Basileji a od roku 1874 až do roku 1920 v Jeně. V 80.letech 19. století vystoupil jako vedoucí činitel hnutí kritizující převládající naturalisticko-pozitivistický světový názor. Ve svém díle se snažil na základě tradic německého klasického idealismu vytvořit vlastní koncepci metafyziky ducha, spojující filozofický aktivismus s křesťanským náboženstvím a s některými prvky pozdější filozofie života. Východiskem jeho prací, ve kterých usiloval o obnovu idealistického myšlení a tvořivých sil lidstva, bylo pojetí duchovního světa jako autonomního, věčného, majícího absolutní smysl a hodnotu. Jako zastánce neoidealismu požadoval a zdůvodňoval sjednocení tvorby a života do mravně-duchovního činu, který by překonal úpadek moderní civilizace spočívající v tom, že se kulturní práce stala neosobní, čímž by se opětovně vytvořil opravdový duchovní život. Svůj myšlenkový postup Eucken označoval jako noologickou metodu, která spočívala v tom, že duchovní svět nechápal jen psychologicky, ale také jako objektivní hodnotu. Smysl bytí pak spatřoval v aktivním naplňování duchovních hodnot. Euckenovy spisy se vyznačují obrovským kazatelským patosem působícím zejména proti odlidštění lidské kultury. Zejména proto byla roku 1908 Euckenovi udělena Nobelova cena za literaturu „… za závažné hledání pravdy, pronikavou sílu myšlení a široký rozhled, za vřelost a mohutnost stylistického ztvárnění, s nimiž v četných pracích hájil a rozvíjel idealistickou životní filosofii“ ....

Více od autora