Vladimír Macura
Občan Monte Christo

1993 | Nakladatelství GMA 91

Příběh literárního vědce, který se mstí známému básníkovi ze žárlivosti, se odehrává v Praze koncem 70. let 20. století.

Autor si zřejmě tímto příběhem vyrovnává své účty s politickými poměry, oficiální literaturou s bývalým Svazem spisovatelů. Jelikož je hrdina románu, stejně jako autor, literární vědec, setká…vá se čtenář v textu s hrou se žánry a literárními styly. Příběh literárního vědce, který se mstí známému básníkovi ze žárlivosti, se odehrává v Praze koncem 70. let 20. století.

Autor si zřejmě tímto příběhem vyrovnává své účty s politickými poměry,… oficiální literaturou s bývalým Svazem spisovatelů. Jelikož je hrdina románu, stejně jako autor, literární vědec, setkává se čtenář v textu s hrou se žánry a literárními styly.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	250
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 11. 2025 10:52
Číslo položky:	1463225

O autorovi

Vladimír Macura

Vladimír Macura byl český spisovatel, literární vědec a kritik. Ve svém literárně-historickém bádání se zabýval zejména dobou českého národního obrození a jeho mýty. Významná je jeho průlomová literárněvědná práce na toto téma Znamení zrodu a prozaické dílo. Jeho otec byl náměstkem ředitele Ostravsko-karvinských koksoven a posléze ředitelem Ústavu pro výzkum a využití paliv v Běchovicích u Prahy. Macura maturoval v roce 1963 v rodné Ostravě. Již na gymnáziu byl členem literární skupiny Autoři v povijanu a skupiny „ismuistů“ . Poté byl přijat ke studiu češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ale protože jeho otec v té době přijal místo ředitele v Běchovicích, vystudoval tyto obory nakonec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1968, doktorát si udělal v roce 1969, díky práci o Františku Halasovi. V roce 1969 nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1974 patřil k zakládajícím členům Baltského svazu, v době komunistické diktatury ilegální organizace sdružující přátele pobaltských národů, okupovaných Sovětským svazem . Podílel se i na vydávání samizdatového časopisu tohoto spolku Läänemere Liidu Liige. V roce 1987 získal titul kandidát věd. Po sametové revoluci spoluzakládal Obec spisovatelů a v roce 1990 se stal zástupcem ředitele svého ústavu. V roce 1993 pak byl jmenován jeho ředitelem. Funkci vykonával až do smrti. V roce 1998 obdržel Státní cenu za literaturu za Guvernantku a Český sen. Macurův život a dílo zpracoval jeho přítel Pavel Janoušek v knižní monografii Ten, který byl: Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou . Zemřel roku 1999 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Literatuře se věnují i jeho dcera Kateřina Jančaříková a syn Ondřej Macura . Ve své literárně...

Více od autora