Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Jan Noha
O věčné touze

Jan Noha
O věčné touze PODPIS

1962 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nová básníkova kniha veršů shrnuje tři obsáhlejší celky, v nichž se autor vyznává z milostného okouzlení, rozvádí své představy o štěstí člověka přítomnosti v sobě samém i ve společnosti a v závěrečné poémě zpívá zpěv lásky k městu Praze. Nová básníkova kniha veršů shrnuje tři obsáhlejší celky, v nichž se autor vyznává z milostného okouzlení, rozvádí své představy o štěstí člověka přítomnosti v sobě samém i ve společnosti a v závěrečné… poémě zpívá zpěv lásky k městu Praze.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý PODPIS, bez obálky	Skladem pro e-shop	159 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná
Počet stran:	124
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2023 14:21
Číslo položky:	646347

O autorovi

Jan Noha

Jan Noha byl český římskokatolický duchovní. Jan Noha se narodil v roce 1894 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči a nastoupil na biskupský alumnát v Brně, kde vystudoval bohoslovectví. Následně byl v červenci roku 1917 vysvěcen na kněze. Už 1. srpna téhož roku byl jmenován kooperátorem ve farnosti u sv. Martina v Třebíči, kde působil až do roku 1921. Mezi lety 1921 a 1922 vyučoval náboženství na dívčí škole v Třebíči a následně i v Brtnici a od roku 1922 pak působil jako kaplan v Mohelně v roce 1936 se stal farářem v téže farnosti, působil také jako učitel náboženství v Mohelnu, Senoradech a Lhánicích. Během druhé světové války byly v kostele Všech Svatých v Mohelně rekvírovány zvony, za přímluvy Jana Nohy byl ponechán zvon z roku 1612. V roce 1946 inicioval opravu kostela a v roce 1951 nechal opravit i střechu kostela. V Mohelně také daroval peníze na stavbu místního kina. V roce 1928 kandidoval do obecní rady a roku 1929 byl zvolen do školní rady. Od 1. února 1949 působil také jako děkan náměšťského děkanství a o rok později byl jmenován konzervátorem Mohelenské hadcové stepi, posléze si rozdělili starání o step s malířem Svatoplukem Bobešem. V roce 1961 pak byl jmenován moravskobudějovickým arciknězem. V roce 1973 odešel z funkce děkana a o rok později pak rezignoval i na funkci mohelenského faráře. Přestěhoval se do Třebíče a následně do domova pro kněze v Moravci, kde v roce 1982 zemřel.

Více od autora