Eduard Hanslick
O hudebním krásnu : příspěvek k revizi hudební estetiky

Eduard Hanslick

Eduard Hanslick, příjmení psáno též Hanslik , byl rakouský hudební kritik českého původu. Měl zásadní význam pro hudební estetiku. Byl synem písaře knihovny Josefa Hanslika a jeho manželky Karoliny , nejstarší z pěti sourozenců. Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let 19. století v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě . Své hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse. Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou , se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera, který byl protagonistou tzv. programní hudby. Největší ohlas měla jeho habilitační práce, stať O hudebním krásnu z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby. Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými Dějinami koncertního života ve Vídni a devítisvazkovým dílem Moderní opera . V roce 1894 vyšly v Berlíně jeho vzpomínky Aus meinem Leben. Do češtiny byl přeložen jeho spisek O hudebním krásnu . V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu Jitky Ludvové pod titulem Dokonalý antiwagnerián. Jeho hudební dílo je skromné a obsahuje dvě písně na české texty Český houslista a Milostná píseň pod Vyšehradem. Eduard Hanslick zasáhl významným způsobem do skladatelské dráhy Antonína Dvořáka. V roce 1877 informoval Dvořáka, že jeho dílo přilákalo pozornost tehdy výrazné osobnosti hudebního romantismu, skladatele Johannese Brahmse, který jej posléze...