Jaromír Jech
O hastrmanech

1969 | Lidové nakladatelství

Tři pohádky o hastrmanech a jedna o hastrmankách . Zatímco vodnící trápí lidi zlomyslnostmi a neplechami, avšak lidé nad nimi postupně vítězí a učí je rozumné službě člověku, vodní dívky se starají jen o tanec. Tři pohádky o hastrmanech a jedna o hastrmankách . Zatímco vodnící trápí lidi zlomyslnostmi a neplechami, avšak lidé nad nimi postupně vítězí a učí je rozumné službě člověku, vodní dívky se starají j…en o tanec.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	31
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alois Mikulka
Edice:	30. svazek ed. 30. svazek ed. Pírka ptáka Ohniváka
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 8. 2025 10:53
Číslo položky:	1331227

O autorovi

Jaromír Jech

Jaromír Jech byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy. Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid. Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění , kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského...

Více od autora