Jaroslav Kvapil
O čem vím DEDIKACE JAROSLAVA KVAPILA LÉKAŘI FRANTIŠKU BURIANOVI

1932 | Nakladatelství Orbis

Divadelní, literární i osobní vzpomínky významného divadelního režiséra 1. pol. 20. století na dění v české kultuře. Divadelní, literární i osobní vzpomínky významného divadelního režiséra 1. pol. 20. století na dění v české kultuře.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

PODPIS, knižní blok částečně odlepený od hřbetu, drží jen při zadních deskách, lehce cítit kouřem, knižní blok drží, celokožená, zlacená horní ořízka, žebrování

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

Další varianty

Stav Mírně opotřebená PODPIS, knižní blok částečně odlepený od hřbetu, drží jen při zadních deskách, lehce cítit kouřem, knižní blok drží, celokožená, zlacená horní ořízka, žebrování	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
Stav Dobrý PODPIS, až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026	~~139 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, knižní blok částečně odlepený od hřbetu, drží jen při zadních deskách, lehce cítit kouřem, knižní blok drží obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná, celokožená, zlacená horní ořízka, žebrování
Počet stran:	590
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2026 11:15
Číslo položky:	1814909

O autorovi

Jaroslav Kvapil

Jaroslav Kvapil byl český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér. Byl syn lékaře v Chudenicích u Klatov, kde též vychodil obecnou školu. Po studiu na klatovském a plzeňském gymnáziu studoval lékařství a filosofii v Praze, studia však nedokončil. V letech 1891 až 1904 pracoval jako novinář v redakcích listů Hlas národa, Národní listy, Česká stráž a jako redaktor Zlaté Prahy. V letech 1888–1902 přispíval pod pseudonymem Olaf do humoristického časopisu Švanda dudák. Jeho první žena Hana Kvapilová , herečka Národního divadla, jej přivedla k trvalému zájmu o divadlo a on se ve svých příspěvcích pro noviny a časopisy věnoval často divadlu. S Hanou jej seznámil začátkem roku 1890 J. V. Frič. Jeho druhou manželkou byla Zdena Rydlová, herečka Národního divadla. První básně publikoval ve Světozoru. Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podílel na obnovení svobodného zednářství v Československu. V roce 1898 založil spolu s Janem Vávrou, Gustavem Schmoranzem a členy spolku Máj v Praze divadlo Uranie, umístěné u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství zprvu na pražském Výstavišti, později přenesené do pivovarské zahrady v Holešovicích. Celý svůj další život pak věnoval divadlu, působil mnoho let jak v Národním divadle, tak v Městském divadle na Královských Vinohradech. Kromě režie i překládal, psal libreta a upravoval divadelní hry pro jevištní provedení. Za první světové války se účastnil prvního odboje. V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii z ní vzniklou. Za druhé světové války byl spoluzakladatelem odbojové organizace Prozatímní revoluční národní výbor. Po odhalení skupiny byl uvězněn a do doby osvobození rep...

Více od autora