Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Sociologie
Ivan Málek
Nové a staré v dnešní naší vědě

Ivan Málek
Nové a staré v dnešní naší vědě : Boj nového se starým v dnešní naší vědě. Úvaha - II. díl

1966 | Nakladatelství Academia

Pokračování úvah obsažených v autorově knize Boj nového se starým v dnešní naší vědě , vysvětlující význam nové vědy při budování socialismu. V první části této nové práce se kriticky zabývá dosavadním vývojem soustavy našich vědeckých pracovišť, jejím členěním a vazbou i tendencemi dalšího vývoje, plánováním vědy a me…zinárodním postavením naší vědy. V druhé části věnuje pozornost výchově vědeckého pokolení pro údobí komunismu a perspektivním otázkám soustavy vědeckých pracovišť a jejich řízení. Pokračování úvah obsažených v autorově knize Boj nového se starým v dnešní naší vědě , vysvětlující význam nové vědy při budování socialismu. V první části této nové práce se kriticky zabývá dosavadní…m vývojem soustavy našich vědeckých pracovišť, jejím členěním a vazbou i tendencemi dalšího vývoje, plánováním vědy a mezinárodním postavením naší vědy. V druhé části věnuje pozornost výchově vědeckého pokolení pro údobí komunismu a perspektivním otázkám soustavy vědeckých pracovišť a jejich řízení.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	192 s., s. 193-311 , 2 díly v jedné knize
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 5. 2025 11:27
Číslo položky:	1224344

O autorovi

Ivan Málek

Ivan Málek byl český a československý lékař, mikrobiolog, člen Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V 50. letech představitel dogmatického stalinistického pojetí vědy. Po roce 1968 politicky a profesně odstaven. Maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, pak absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde promoval roku 1932. Od roku 1934 působil jako asistent v Bakteriologicko-sérologickém ústavu lékařské fakulty. V letech 1941-1944 byl zaměstnán ve Státním zdravotním ústavu. V období let 1944-1945 působil v laboratořích Fragnerovy farmaceutické továrny v Dolních Měcholupech. Během druhé světové války spolupracoval se skupinou komunisticky orientovaných lékařů, kteří připravovali projekt reformy československého zdravotnictví. V roce 1945 absolvoval studijní cestu do USA a Kanady. V letech 1946-1950 byl docentem a později profesorem mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1950 se stal ředitelem Ústředního ústavu biologického. Patřil mezi první osobnosti Československé akademie věd. Roku 1952 zakládal Biologický ústav ČSAV, který řídil. V letech 1962-1970 byl ředitelem Mikrobiologického ústavu ČSAV. Jako vědec se podílel na výzkumu vývoje nových léků. Stál u počátků tuzemského výzkumu antibiotik a je jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy. Angažoval se i politicky. Od konce 40. let 20. století se v jeho vědecké tvorbě objevují ideologicky podmíněné teorie inspirované sovětským vědcem Trofimem Lysenkem. Potlačoval naopak tradiční genetické teorie Gregora Mendela. Coby aktivní komunista se zapojil i do širších politických debat. Kritizoval Masaryka, Čapka, „buržoazní objektivismus“ a další dřívější pilíře československé vědy. V roce 1955 vydal v tomto duchu propagandistickou publikaci Boj nového se st...

Více od autora