Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Voltaire
Nesmrtelné stránky z Voltaira jak je vybral a v...

Voltaire
Nesmrtelné stránky z Voltaira jak je vybral a vysvětlil André Maurois

1948 | Nakladatelství František Borový

Podtitul: "Nesmrtelné stránky z Schopenhauera ... jak je vybral a vysvětlil Thomas Mann".

Účelem Knihovny věčných myšlenek je přiblížit současným čtenářům díla velikých myslitelů všech věků a národů přímo z výňatků, redigovaných a vykládaných nejpovolanějšími interprety. Myšlenky starých filosofů jsou podány tak…, jak je sami formulovali. Autoři jednotlivých svazků je jen vybrali, vysvětlili a opatřili rozborným úvodem, aby tak z díla mnohdy velmi obsáhlého a místy dnes již nečasového zachovali myšlenky, které budou žít věčné. Podtitul: "Nesmrtelné stránky z Schopenhauera ... jak je vybral a vysvětlil Thomas Mann".

Účelem Knihovny věčných myšlenek je přiblížit současným čtenářům díla velikých myslitelů všech věků a n…árodů přímo z výňatků, redigovaných a vykládaných nejpovolanějšími interprety. Myšlenky starých filosofů jsou podány tak, jak je sami formulovali. Autoři jednotlivých svazků je jen vybrali, vysvětlili a opatřili rozborným úvodem, aby tak z díla mnohdy velmi obsáhlého a místy dnes již nečasového zachovali myšlenky, které budou žít věčné.

Stav

knižní blok v hezkém stavu

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	knižní blok v hezkém stavu
Poznámka:	obálka Jaroslav Hrubý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	133
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Pistorius, Eva Formanová
Edice:	Věčné myšlenky
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 12. 2017 14:47
Číslo položky:	21359

O autorovi

Voltaire

Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet , byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel. Je po něm pojmenován kráter Voltaire na Deimu, měsíci planety Mars. Vyrostl v rodině notáře Françoise Aroueta, sám však tvrdil, že jeho skutečným otcem byl blíže neznámý důstojník jménem Rochebrune. Matku Marii Marguerite d'Aumart ztratil, když mu bylo sedm let. Jeho vztah k otci i bratru Armandovi, o kterém se toho jinak celkem nic neví, byl chladný a lhostejný. Skutečným vychovatelem se mu stal jeho kmotr, abbé de Châteauneuf, skeptik, požitkář a milovník života. Tento kněz jej také uvedl do vyšší společnosti, když jej seznámil s vlivnou kurtizánou Ninon de Lenclos, které tehdy bylo 84 let. Vystudoval s výborným prospěchem jezuitskou Kolej Ludvíka Velikého. Velký dojem na něj učinily poslední roky vlády Ludvíka XIV., zejména náboženské pronásledování. Poté, co dokončil studia, se stal tajemníkem francouzského velvyslanectví v Haagu. Zde však na něj padlo podezření z milostné pletky s velvyslancovou dcerou, a byl odeslán zpět do Paříže, kde se záhy stal známým autorem epigramů a posměšných pamfletů. Přestřelil ovšem sepsáním posměšku na účet vévody Filipa II. z Orleánsu, po jehož zásahu byl téměř na celý rok 1717 uvězněn v Bastile. Ve skutečnosti však došlo k omylu: vévoda se stal vděčným terčem satiry a Voltaire strávil 11 měsíců v žaláři za spisek z pera jiného, neodhaleného autora. Zde rovněž vymyslel své autorské jméno, údajně přesmyčkou písmen latinského zápisu jeho vlastního jména, Arovet L.I. . Už jeho první drama Oidipus se setkalo se značným ohlasem. Povzbuzen chválou, začal pracovat na poémě Henriada, která nicméně v jeho díle zůstala jako literární poklesek imitující styl antických poém. S tím, jak se v pařížských salónech tříbil jeho politický i náboženský světonázor, rostlo Voltairovo zaujetí svobodomyslnou cizinou, která nastavovala zrcadlo nespravedlným s...

Více od autora