Jiří Pistorius byl literární historik a kritik, překladatel, editor, publicista. Bratr divadelního režiséra a dramaturga Luboše Pistoria a strýc nakladatele Vladimíra Pistoria. V letech 1945–1948 studoval bohemistiku, estetiku a srovnávací literatury na Filosofické fakultě Karlovy University, zároveň působil tamtéž jako asistent Václava Černého. Svou činností se intenzivně zapojil do poválečného literárního života: Od roku 1945 uveřejňoval kritické články a studie o české literatuře zejména ve Svobodných novinách a Kritickém měsíčníku, v němž posléze vykonával funkci tajemníka redakce. V červenci 1948 J. Pistorius odešel do Francie, kde studoval komparatistiku na pařížské universitě u Jean-Marie Carrého a slovanskou filologii se specializací na český jazyk a literaturu ve Štrasburku . Do roku 1958 působil v české sekci francouzského rozhlasu, spolupracoval též se stanicí Rádio Svobodná Evropa. Po odchodu do USA roku 1958 působil na Lafayette College v Pensylvánii a studoval francouzskou literaturu na University of Pennsylvania ve Philadelphii. V letech 1963–1968 byl mimořádným profesorem francouzské literatury na Williams College v massachusettském Williamstownu, řádnou profesuru získal roku 1968. V letech 1971–1982 vedl tamní katedru románských studií. K vydání připravil povídku F. X. Šaldy Analysa a výbor z jeho dopisů Josefu Horovi . Dále se jako editor podílel na vydávání Souboru díla F. X. Šaldy ; sám připravil k vydání svazky Studie o umění a básnících a Kritické projevy 1 . Z pozůstalosti edičně připravil též poslední svazek Vančurových Obrazů z dějin národa českého . V roce 1948 vydalo nakladatelství Melantrich jeho Bibliografii díla F. X. Šaldy, na níž pracoval už během války . V exilu vydal knihu Destin de la culture française dan... Zdroj: wikipedia.org