Eva Kantůrková
Nesmiřitelná řeč : rozprava s přidaným mýtem o Janu Husovi

2014 | Nakladatelství Cherm

První a nejobsáhlejší text je koncipován jako rozhovor s autorkou, která se v něm zamýšlí nad fenoménem dějinných symbolů, mýtů a mytizace nejen českých historických osobností. Druhý je literární historickou fikcí, v němž se Kantůrková pokouší domýšlet příběh bezejmenné "dcerky" z Husova stejnojmenného mravoučného sp…isu. Ve třetí úvaze nechává promlouvat tajemný Hlas, který personifikuje měnící se i přetrvávající smysl českých dějin. Jiná personifikace se objevuje v závěrečném textu, jehož titul odkazuje na zásadní esej Václava Havla. Samotná Moc tu uvažuje nad povahou sebe samé, nad svými proměnami, stoupáním i klesáním svého významu, aby své úvahy poněkud mrazivě zakončila optimistickou vyhlídkou do budoucna. První a nejobsáhlejší text je koncipován jako rozhovor s autorkou, která se v něm zamýšlí nad fenoménem dějinných symbolů, mýtů a mytizace nejen českých historických osobností. Druhý je literární hi…storickou fikcí, v němž se Kantůrková pokouší domýšlet příběh bezejmenné "dcerky" z Husova stejnojmenného mravoučného spisu. Ve třetí úvaze nechává promlouvat tajemný Hlas, který personifikuje měnící se i přetrvávající smysl českých dějin. Jiná personifikace se objevuje v závěrečném textu, jehož titul odkazuje na zásadní esej Václava Havla. Samotná Moc tu uvažuje nad povahou sebe samé, nad svými proměnami, stoupáním i klesáním svého významu, aby své úvahy poněkud mrazivě zakončila optimistickou vyhlídkou do budoucna.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086370569
ISBN:	9788086370569
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2025 8:45
Číslo položky:	1167412

O autorovi

Eva Kantůrková

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Více od autora