Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 344 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1. vyd |
ISBN: | 9788073605377 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 29. března 2024 11:28 |
Číslo položky: | 806903 |
Autor, výrazný představitel současné levice, v polemice s teoretickými východisky V. Havla, V. Klause, P. Pitharta, M. Zemana a V. Komárka představuje "myšlenkovou tvář" těchto nejvýraznějších představitelů a teoretiků sametové revoluce. Hodnotí jejich vědecké a koncepční kvality v širších souvislostech evropské a světové politiky, filozofie i historie. Polemika je vedena z pozic levicového intelektuála. Závěrečnou část publikace tvoří úvaha o současné podobě světa, kterou autor nepovažuje za příslovečný "konec dějin". Tvrdí, že civilizační problémy našeho věku mají řešení a reálnou alternativu vývoje. V tomto kontextu představuje jednotlivé programové teze českých komunistů
Autorské polemiky s ideovými systémy a politickými koncepcemi osobností, které rozhodujícím způsobem ovlivnily transformaci české společnosti po r. 1989
Miloslav Ransdorf byl český komunistický politik, filozof a historik. Od roku 2004 do své smrti vykonával mandát poslance Evropského parlamentu. V letech 1996–2004 zasedal v dolní komoře českého parlamentu. Mezi roky 1990–1992 působil jako poslanec Federálního shromáždění. Během veřejného života byl spojen s několika kontroverzemi, které vzbudily mediální zájem. Naposledy se jednalo o zadržení ve švýcarské bance v souvislosti s podezřením z majetkového trestného činu, které se však později nepotvrdilo – dle médií bylo dokonce v této věci později zúčastněným švýcarskými úřady přiznáno odškodné. Miloslav Ransdorf byl ženatý, a jeho dcera Aneta se narodila v roce 1990. V roce 1977 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie a filosofie. Titul PhDr. získal roku 1978 , titul CSc. v roce 1982 . V letech 1984 až 1992 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. V médiích se různě objevovaly informace o jeho širokých jazykových schopnostech, na přímý dotaz sám veřejně odpověděl, že na různé úrovni ovládá angličtinu, němčinu, nizozemštinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, portugalštinu, ruštinu, polštinu, srbochorvatštinu, bulharštinu, maďarštinu, finštinu a některé další jazyky, přičemž uváděl, že státní jazykové zkoušky má z němčiny a ruštiny; jako svůj koníček pak označil čtení ve staré řečtině a hebrejštině. Po sametové revoluci se zapojil aktivně do politiky. Byl členem Demokratického fóra komunistů, reformní skupiny v KSČ, která prosazovala široké změny ve fungování a programu komunistické strany v důsledku politických změn po listopadu 1989. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR za KSČ , která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jej...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem