Tomáš Garrigue Masaryk: Nechte mne zapomenouti na sny mé

Tomáš Garrigue Masaryk, Zdenka Šemberová
Nechte mne zapomenouti na sny mé : korespondence T.G. Masaryka se Zdenkou Šemberovou

1996 | Nakladatelství Česká expedice

Korespondence T.G. Masaryka se Zdenkou Šemberovou pocházející z let 1875 - 1886.

Korespondence T.G. Masaryka se Zdenkou Šemberovou pocházející z let 1875 - 1886.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba mírně ušpiněná

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 12. 2025

	Stav Dobrý vazba mírně ušpiněná	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 3. 12. 2025	99 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba mírně ušpiněná
Vazba:	Pevná
Počet stran:	172
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085281155
ISBN:	9788085281156
Editor:	Marie Krulichová
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Hlas
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 11. 2025 13:24
Číslo položky:	1446529

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora