Thomas Hardy
Neblahý Juda

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v autorově životě. Hardy, znechucený nespravedlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prozaickou literární činností a obrátil se k… poezii. A proč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje – blízkého Oxfordu a vystudovat univerzitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak ok, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v univerzitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou odmalička tak postrádal – a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. Ani když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní zamiluje, nedojde štěstí. Jejich krásný lidský vztah ubíjejí všední skutečnosti, předsudky a měšťácká morálka. Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v autorově životě. Hardy, znechucený nesprav…edlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prozaickou literární činností a obrátil se k poezii. A proč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje – blízkého Oxfordu a vystudovat univerzitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak ok, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v univerzitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou odmalička tak postrádal – a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. Ani když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní zamiluje, nedojde štěstí. Jejich krásný lidský vztah ubíjejí všední skutečnosti, předsudky a měšťácká morálka.

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 53 Kč

Stav

Velmi dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	379
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Hruška
Edice:	176. svazek ed. 176. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vyd. 2., Il. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2026 13:34
Číslo položky:	1598175

O autorovi

Thomas Hardy

Thomas Hardy byl anglický spisovatel - romanopisec, autor povídek a básník. Původním povoláním byl architekt. Jeho díla mají naturalistický charakter. Ve svých dílech, na rozdíl od Charlese Dickense, volí prostředí venkova. V mnoha románech podává kritiku anglické společnosti, která je k nemajetným lidem velmi krutá. Jeho romány jsou smutné a často končí tragicky, postavy podléhají v zápase nejen s přírodními silami, ale i nespravedlivostí společnosti. Narodil se ve vesničce Upper Bockhampton na jihozápadě Anglie v hrabství Dorset. Otec pracoval jako kameník a místní stavitel. Matka byla velmi sečtělá a doplňovala Hardymu znalosti načerpané ve škole. Když ve svých 16 letech ukončil školní docházku, nastoupil jako učeň k Johnu Hicksovi, místnímu staviteli. Ještě než v roce 1862 odešel do Londýna, učil se v Dorchestru stavitelem. V Londýně se přihlásil na King's College London. Získal zde ocenění od Královského institutu britských architektů a Asociace architektů . Londýn nebyl pro něj nikdy domovem a když se po pěti letech vrátil zpět do Dorsetu, rozhodl se, že se bude věnovat psaní. Když v roce 1870 pracoval na rekonstrukci farního kostela v St. Juliot v Cornwallu, seznámil se s Emmou Lavinií Giffordovou. Zamiloval se do ní a v roce 1874 se s ní oženil. Ačkoliv se svou ženou později již nežil, její smrt v roce 1912 jej velice ranila. Vypravil se do Cornwallu, aby zde znovu navštívil místa spojená s jejich námluvami. V roce 1914 se oženil se svojí o čtyřicet let mladší sekretářkou Florence Dugdaleovou, se kterou se seznámil v roce 1905 a která psala rovněž knihy pro mládež. Hardy však neustále myslel na Emmino náhlé úmrtí, smutek se snažil překonat psaním poezie. V prosinci roku 1927 onemocněl zánětem pohrudnice a v roce 1928 zemřel. Na smrtelné posteli nadiktoval své ženě poslední báseň. Jeho pohřeb 16. ledna ve Westmi...

Více od autora