Hodnocení knihy

Návrat Filipa Latinovicze ; Na pokraji rozumu

Miroslav Krleža

Odeon | 1981

Kategorie:

Beletrie 42433x

Ostatní beletrie 1408x

Štítky:

89 Kč 49 Kč

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	445
Jazyky:	česky
Překladatel:	Věra Vrzalová, Dušan Karpatský
Edice:	5. svazek ed. Spisy Miroslava Krleži 8x, 5. svazek ed. Krleža Miroslav: Spisy 1x
Vydání:	Vydání v Odeonu druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	pá 28. července 2023 12:16
Číslo položky:	600299

Popis
Komentáře

Román Návrat Filipa Latinovicze líčí duševní život dekadentního malíře, který se po dlouhém pobytu v cizině vrací do rodného kraje, kde se střetává s prostředím maloměšťáckých zbohatlíků. "Na pokraji rozumu" je román o osudu intelektuála, který po padesáti letech konvenčního života řekne náhodou nahlas, co si myslí a vyvolá tím proti sobě zuřivý boj, v jehož etapách zazní ústy zastánců měšťáckého pořádku celá škála nejrůznějších variant lidské hlouposti.

Komentáře ke knize

Miroslav Krleža 27x

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.