Václav Řezáč
Nástup

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Desáté vydání dnes již klasického díla laureáta státní ceny Václava Řezáče, který v tomto románu podal obraz budování našeho pohraničí v roce 1945. Desáté vydání dnes již klasického díla laureáta státní ceny Václava Řezáče, který v tomto románu podal obraz budování našeho pohraničí v roce 1945.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Mírně opotřebená zašlé desky, zkosený hřbet, bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	410, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Paukert
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Žatva
Vydání:	10. vyd., v Čs. spis. 8. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 2. 2026 8:39
Číslo položky:	1600501

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora