Jaromíra Kolárová
Naděje má hluboké dno

1986 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nový román zasloužilé umělkyně Jaromíry Kolárové Naděje má hluboké dno je životním příběhem prosté ženy, která je náhle zaskočena vážnou nemocí a ocitá se tváří v tvář nebezpečí života. Dostává se tak do nemocnice, kde má dost času probírat se vzpomínkami a přemýšlet o životě. Vrací se zpět do doby svého dětství a mlád…í, dává nahlédnout do osudů svých nejbližších, stejně tak jako do životního údělu svých spolupacientek. Autorce se v tomto románu podařilo podat nejen přesvědčivý příběh hlavní hrdinky, ale i promítnout společenskou situaci od počátku dvacátých let až po současnost. Jaromíra Kolárová podmaňuje svou otevřeností, nepatetičností, životním nadhledem, jež vyzařují z celého románu, který má všechny předpoklady, aby si získal široký čtenářský ohlas jako autorčina předchozí díla. Nový román zasloužilé umělkyně Jaromíry Kolárové Naděje má hluboké dno je životním příběhem prosté ženy, která je náhle zaskočena vážnou nemocí a ocitá se tváří v tvář nebezpečí života. Dostává se tak… do nemocnice, kde má dost času probírat se vzpomínkami a přemýšlet o životě. Vrací se zpět do doby svého dětství a mládí, dává nahlédnout do osudů svých nejbližších, stejně tak jako do životního údělu svých spolupacientek. Autorce se v tomto románu podařilo podat nejen přesvědčivý příběh hlavní hrdinky, ale i promítnout společenskou situaci od počátku dvacátých let až po současnost. Jaromíra Kolárová podmaňuje svou otevřeností, nepatetičností, životním nadhledem, jež vyzařují z celého románu, který má všechny předpoklady, aby si získal široký čtenářský ohlas jako autorčina předchozí díla.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	255
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 11. 2025 13:51
Číslo položky:	1444255

O autorovi

Jaromíra Kolárová

Jaromíra Kolárová, rozená Setničková , byla česká spisovatelka, dramatička a scenáristka. Jaromíra Setničková se narodila v dělnické rodině, dětství prožila na periferii v Bubenči a dělnické kolonii v Holešovicích, což ovlivnilo část její prozaické i dramatické tvorby. V Praze vystudovala reformní reálné gymnázium, kde v roce 1938 složila maturitní zkoušku. Krátce poté odjela do Paříže, kde chtěla studovat, ale vrátila se a zapsala se na FF UK na obor čeština a francouzština. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 navštěvovala abiturientský kurz při obchodní akademii a v letech 1940 – 1945 pracovala jako referentka ve Svazu tesařských mistrů. V téže době se podílela na činnosti dětského amatérského loutkového divadla Domovina. Po válce se vdala a začala znovu studovat na FF UK, po narození druhého dítěte, syna Vladimíra, však studium ukončila. V letech 1947 – 1949 byla externí redaktorkou týdeníku Rolnické hlasy. Roku 1950 se i s rodinou přestěhovala do Ostravy; krátce působila v kulturní rubrice krajského deníku Nová svoboda, 1951 se stala tajemnicí pobočky Svazu československých spisovatelů. Poté pracovala jako lektorka Státního divadla v Ostravě. Když byl v roce 1952 její manžel zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen za velezradu, sabotáž a špionaž na 15 let do vězení, byla nucena pracovat jako úřednice Velkoobchodu průmyslovým zbožím . Byla jí znemožněna jakákoli publikační činnost, její hry byly staženy z repertoáru divadel, filmové synopse a scénáře nebyly realizovány. Po manželově podmínečném propuštění v roce 1959 a následné rehabilitaci v roce 1963 působila jako dramaturgyně nejprve v ostravském televizním studiu, po návratu do Prahy v r. 1965 pak v Československé televizi Praha. Na počátku roku 1968 byla redaktorkou nakladatelství Práce, záhy těžce onemocněla , o rok později je jí přiznán invalidní důchod. V letech 1969 – 1971 pobývala v ...

Více od autora